Stále přibývá depresivních lidí. Neradi si však připouštíme přítomnost duševních problémů, které by již měl řešit odborník. Nemáme problém mluvit na veřejnosti o svých zdravotních problémech, ale o depresi často mlčíme i před nejbližším okolím.
Podle slovenského výzkumu z roku 2002 se až u 23 procent populace vyskytly depresivní syndromy, u 13 procent dokonce těžká deprese. Zajímavý byl také poznatek, že depresemi trpí častěji vysokoškolští studenti než důchodci. Alarmující je však fakt, že lékaře vyhledali asi jen 4 procenta lidí s podobnými problémy.
Obyčejně máme tendenci pocity úzkosti zlehčovat. Pokud se však do 2 týdnů těchto pocitů nezbavíme, již se jedná o depresi. Navíc hrozí recidiva. Symptomy odeznějí, ale kdykoliv se mohou vrátit, stačí konflikt doma či tlak v pracovním prostředí.
Při problémech byste nejdřív měli navštívit psychologa, který pomůže odborně vedeným rozhovorem a terapií. Pokud zjistí vážnější důvody negativního postoje a má podezření na depresi, pošle pacienta k psychiatrovi. Ten má právo cíleně předepisovat antidepresiva a případně nařídit hospitalizaci.
Hluboké deprese, pokud člověk hovoří o možnosti sáhnout si na život, se léčí terapií a antidepresivy. Léky vlastně upravují biologickou rovnováhu. U depresivního člověka totiž dochází k fyziologickým změnám mozku - k chybám v přenosu dvou důležitých látek, serotinu a noradrenalinu.
-jh-