V dnešních společnostech a organizacích dochází k velice zvláštnímu jevu. Lidé, kteří by mohli povýšit, protože by byli na danou pozici skvělí, toto odmítají. Naopak ti hloupější a méně schopní se derou dopředu. A vedení? Protože má mnoho práce, nezabývá se nijak hloubkově vhodností zaměstnance na danou pozici.
Výzkumy, které se tímto „trendem“ zabývaly, přišly na tři základní věci. Když je někdo z týmu povýšený, zůstanou pod ním jeho kamarádi a on se dostává do velice nevděčné role. Může pak cítit osamocení, někdy se stává, že ztratí kamarády a podobně.
Od nového manažera se také očekává, že udělá něco nového a převratného a většinou nemožného. Pracovníci očekávají větší pozornost, manažer větší produktivitu a spokojenost s prací. Bohužel se ale manažerům nepodaří skloubit všechna očekávání dohromady. A pak mají také tu nevděčnou roli propouštět. Když se dělají ve společnosti škrty, tak se většinou vedení obrací na střední manažery, aby propustili někoho ze svých pracovníků.
Většina soudných lidí tuto práci dělat nechce. Problém je v tom, že oni vědí, co je čeká a nemají ponětí, jak by práci zvládali. Proto by měla společnost vhodného kandidáta vybrat předem a nechat ho projít školením, aby byl nejen špičkový manažer, ale aby se své práce a zodpovědnosti nebál.
-pk-