Zachování funkčnosti a bezpečnosti elektronické pošty se ve firmách stává stále větší prioritou. Zavádějí se například systémy pohotovostního ukládání zpráv (EMS) nebo instant messaging jako náhradní zdroj komunikace pro případ selhání primárního systému elektronické pošty. Firmy často neví, co přesně archivovat, takže ukládají veškeré e-maily. Rozsáhlé archivy se však často stávají předměty útoků. V řadě zemí již také existují legislativní úpravy, které je třeba dodržovat.
Problémy s elektronickou poštou mají celou řadu rozměrů, nemusejí však být vždy jen externí. Důležité je uvědomit si, že obrovské riziko znamenají zaměstnanci. Studie společnosti ** Taylor Nelson Sofres PLC** provedená taktéž v minulém roce, ale tentokrát ve Velké Británii, například ukazuje na to, že dvě třetiny dotázaných zaměstnanců nebyly seznámeny se základními technikami antivirové ochrany počítačů. Třetina byla příliš zaneprázdněná na to, aby procházela svou elektronickou poštu se snahou vyvarovat se potenciálně infikovaných souborů. Většinu respondentů navíc skutečnost, zda vlastní nedbalostí rozšiřuje počítačové viry nezajímala. Firmy se proto více, než prosazovat složitou politiku zaměřují na software, který bude problémům s elektronickou poštou zabraňovat na serverech, aniž by to zaměstnanci zaregistrovali.
Nejžhavější otázkou aktuálního využívání e-mailu je spam. Boj proti němu se ubírá dvěma základními směry – vývojem antispamového softwaru a prosazováním legislativních opatření. Většina analytiků se domnívá, že kombinace spamových filtrů, legislativy, marketingu a některého z autentifikačních systémů učiní šíření spamu dostatečně nákladným a neatraktivním. Den, kdy spam přestane existovat je však ve hvězdách.