Klíčem k minimalizaci škod po katastrofě je flexibilní dodavatelský řetězec. A jak ukázal případ z Japonska, kdy došlo k nejnepravděpodobnější možné sérii událostí – zemětřesení, tsunami a nukleární krizi – firmy na takový dodavatelský výpadek nebyly vůbec připravené.
Problémy plynou především ze 2 chybných předpokladů: 1. Protože nikdo neumí předvídat budoucnost, předpokládejme, že se nic nezmění. 2. Dodavatelský řetězec je vnímán jako náklad, ne jako investice. A to především když z daného teritoria firma kupuje přece tak málo… Z Japonska se ale zásobuje např. mnoho dodavatelů z Číny a těch firmy využívají mnohem víc.
Japonská krize by měla motivovat společnosti, aby se přestaly dívat na svou logistiku jako na statickou záležitost. Flexibilita je nezbytná.
Několik zdrojů zásob
Firmy by měly diverzifikovat dodavatelské základny. Nejde jen o to mít různé dodavatele z různých teritorií. Především musí být na sobě úplně nezávislí. Je třeba se pokusit identifikovat rizika v zásobovacích řetězcích a najít alternativní zdroj, který by v případě problémů umožnil rychlou náhradní dodávku.
Využívání místních dodavatelů
Místní dodavatelé dokážou dodavatelský řetězec stabilizovat. Představují nižší náklady na transport a větší možnost uzpůsobení produkce potřebám zákazníka.
Mohl někdo předpokládat zemětřesení o síle 9 stupňů, tsunami, která zdevastovala majetek nevyčíslitelné hodnoty a mnoho lidských životů, nukleární krizi, energetickou krizi a vůbec všechno, co z toho nyní plyne? Odpověď vůbec není důležitá. Nelze předvídat budoucnost, je třeba být prostě připraven. Risk management je klíčem k úspěchu. A dynamický dodavatelský řetězec je jeho nezbytnou součástí.
-th-