Následující otázky si musíme pokládat, abychom si uvědomili, jak se vlastně obvykle chováme.
- Stanovujete si často výzvy?
- Vzdáváte se tváří v tvář protivenství a strastem?
- Vyvíjíte vědomé úsilí, snažíte se o něco?
- Stresuje vás možnost selhání?
Pravdou je, že náš talent, schopnosti nebo intelekt nejsou všechno. Podle článku na webu addicted2success.com potřebujeme také silnou touhu učit se a rozvíjet se právě tím, že budeme přijímat nové výzvy.
Rysy růstového smýšlení
- Vítání náročných výzev
- Nevzdávání se i když dojde k neúspěchu nebo selhání
- Akceptování nezbytnosti úsilí a tvrdé práce
- Přijímání negativní zpětné vazby jako příležitosti k učení a k vlastnímu rozvoji
- Pohlížení na úspěch ostatních jako na zdroj inspirace
Rysy fixního smýšlení
- Přesvědčení, že charakter, tvořivost, intelekt a schopnosti jsou statické a během života se nijak nemění
- Vyhýbání se výzvám
- Ochota snadno se vzdát když se objeví překážky
- Úsilí je vnímáno jako zbytečné plýtvání energií
- Kritika je ignorována nebo brána osobně (i když ve skutečnosti by mohla být velmi užitečná)
- Úspěch druhých je vnímán jako hrozba
Stanovujte si výzvy a věřte v sebe
Lidé s fixním smýšlením si chtějí uchránit tvář a nechtějí být považováni za hloupé. To však vede k tomu, že mají jen omezené příležitosti k růstu. Stanovujte si raději každý den výzvy, uvažujte růstově. Zeptejte se sami sebe – možná se vyhýbáte přijímání nových výzev ze strachu ze selhání. Přijměte proto za svůj postoj, že výzvy i selhání jsou skvělými příležitostmi pro učení a pro váš osobní růst.
-jk-