Technický pokrok umožňuje plynulou práci z domova už roky. Proč se k němu zaměstnavatelé dlouho stavěli odmítavě?
Řekl bych, že velká část zaměstnavatelů se bála ztráty kontroly nad svými zaměstnanci. Ten klasický styl, kdy sedí lidé v kanceláři od pondělí do pátku a mají pevnou pracovní dobu, je historicky zakořeněný a v určitých ohledech i jednodušší, protože jsou všichni pohromadě. Když potřebuji něco vyřešit s kolegou, udělám pár kroků a můžeme se osobně nad tématem pobavit, což je fajn. Na druhou stranu ale většinu agendy kancelářských pozic skutečně lze dělat na dálku odkudkoliv, nástrojů je na to opravdu dost.
V březnu roku 2020 se situace bez varování změnila a firmy na home office musely přejít, ať chtěly, nebo ne. Obával jste se tak razantní změny?
Když se na to teď koukám zpětně, tak musím říci, že prvních čtrnáct dnů jsem vůbec nevěděl, do jaké peřeje jsme vpluli a hlavně jak ta peřej skončí. Ale velmi rychle se ukázalo, že home office pro celou firmu není žádný problém.
Chvíli nám trvalo, než jsme si zvykli na to, jakým způsobem máme fungovat, bylo také třeba některé kolegy vybavit potřebnou technikou, trochu ohladit využití technologií. Ale jinak šel celý přechod opravdu hladce. Adaptovali jsme se a po pár měsících už vůbec nevnímali, že pracujeme v režimu z domova. Pomohlo nám i to, že nejsem nedůvěřivý a věděl jsem, že naši zaměstnanci přechod zvládnou a že se nebudou před prací doma schovávat.
Co je podle vás při přechodu na home office nejdůležitější?
Jednoznačně zodpovědnost pracovníků, důvěra zaměstnavatele a nastavené technologické a hodnotové prostředí dané společnosti. Znamená to, že zaměstnanci musí být pravidelně v kontaktu se všemi, se kterými při běžné pracovní činnosti přicházejí do kontaktu v kanceláři.
Důležité také je, aby měla firma vybudovanou kulturu, kde je možné například připojovat se na společné porady na dálku prostřednictvím videokonferencí, přistupovat zabezpečeně do interních systémů a kontrolovat využívání firemních prostředků. Je potřeba nastavit jasná pravidla a principy, jinak nebude systém práce na dálku fungovat a nebude možné pracovníky řídit, kontrolovat a zároveň od nich získávat zpětnou vazbu.
Pro zaměstnance byla náhlá změna mnohdy zatěžkávací zkouškou, byty a domy se najednou musely změnit v kanceláře. Co by člověk při práci z domova neměl opomenout?
Myslím si, že jednou z těch nejdůležitějších věcí je funkční technika. Bez ní prostě home office nelze dělat. Zaměstnanci nesmí mít problémy s kamerou, mikrofonem, internetem a podobně. Zároveň by měli mít kameru na takovém místě, aby se lidem, s nimiž mají videokonferenci, dívali do očí. Další podstatnou věcí je to, aby se člověk ve své domácí kanceláři cítil dobře a pokud to jen trochu jde, aby ho nikdo nerušil. Vím, že mnoho lidí doma bojuje s prostorem, takže si nemohou udělat svou pracovnu, ale alespoň pracovní kout by mít měli. Je důležité se o svůj pracovní prostor starat, aby tam nebyl nepořádek.
A opravdu klíčovou věcí je udržování pracovních návyků. To znamená, že i když třeba online schůzky začínají až po deváté hodině, je dobré vstát ve stejný čas, jako kdyby jel člověk do kanceláře. Ačkoli se to zdá nepodstatné, člověk by se měl také převléknout a nepracovat takzvaně v pyžamu. To je důležité právě proto, abychom přesvědčili hlavu, že „jdeme do práce“ a nemáme dovolenou.
Zkrátka a dobře, je třeba dodržovat veškeré návyky, které člověk má, když normálně chodí do práce mimo domov. Člověk musí mít na home office stále stejný rytmus a musí dokázat udržet řád, i když je to těžké a všichni s tím občas bojujeme. A poslední věcí je pak již zmiňovaná intenzivnější komunikace, protože zaměstnanci prací doma ztrácejí osobní kontakt třeba u kávy či oběda. I proto je dobré si s kolegy pravidelně volat.
Jaké nástroje by měl zaměstnanec mít k dispozici, aby mohl z domova pracovat opravdu efektivně?
Úplným základem je dostupnost všech dat a aplikací, které potřebuje ke své práci. I proto je vhodné mít všechno v cloudu, do nějž se člověk může připojit opravdu odkudkoliv. Řekl bych, že to byla právě cloudizace poskytování informatiky, která výrazně pomohla k překonání pandemie ve firmách, protože když podniky provozovaly svoje systémy izolovaně takzvaně u sebe, měly často velký problém s nedostupností dat.
Aby byla data v takovém případě dostupná, firmy by musely investovat do správy zabezpečení, což zejména na začátku pandemie nebylo možné. Podle mě je tedy alfou a omegou spolehlivé sdílení dat a aplikací, ať už se jedná o dokumenty, na kterých spolupracuji s kolegy, nebo přístupy do jakéhokoliv informačního systému, speciálních grafických programů a podobně. Nesmírně důležitým bodem je pak i funkční komunikační software, těch osvědčených platforem je několik a je z čeho vybírat.
Má vedoucí týmu či jiný nadřízený nějaké nástroje, jejichž pomocí by mohl kontrolovat práci svých podřízených dle hesla „důvěřuj, ale prověřuj“?
Určitě ano, možností má několik. Prvním krokem je vytvoření vhodných technologických podmínek, například lze využívat cloudových služeb. Dále je nutné si definovat standardy pro práci na dálku, nastavit jasná pravidla a kontrolní mechanismy pro možnost řízení, což znamená třeba pravidelné ranní porady k organizaci dne a k úkolům. Řízení režimu a způsobu vyhodnocení efektivity práce na dálku je spíše závislé na dodržování těchto jasně definovaných pravidel.
Pokud bude mít například vedoucí každé ráno krátkou poradu k organizaci dne, je jasné, že se daný pracovník musí přihlásit a začít pracovat, stejně tak funguje i účast na jiných týmových a projektových poradách. Aktivitu pracovníků při vzdáleném připojení lze sice do určité míry sledovat pro účely ověření evidence pracovního výkonu, nejde ale o kvalitativní hodnocení, spíše pouze konstatování stavu.