Pláč vyjadřující frustraci či obavy nebo agresivní křik. To jsou typické příklady zjitřených emocí, s nimiž se manažeři setkávají u členů svých týmů. Je to nejen nepříjemné, ale také nebezpečné pro morálku a produktivitu ostatních. Jak tedy zvládat výbuchy negativních emocí? Komunikujte. Výbuchy emocí nejsou ničím jiným než komunikací, za jejíž formou stojí určitá fakta, hodnoty a city. Podle serveru Harvard Business Review by manažeři měli nejprve přestat věřit následujícím mýtům.
1. Emoce na pracoviště nepatří
Ve skutečnosti jsou emoce všude tam, kde jsou lidé. Pokud je budete ignorovat, atmosféru ve svém týmu ještě zhoršíte. Nakonec stejně vyjdou najevo.
2. Není čas řešit něčí pocity
Odkládat řešení emočně vypjatých záležitostí není možné věčně. Pouze oddálíte a posílíte jejich dopad. Když vaši lidé uvidí, že je neposloucháte, negativní emoce se v nich začnou hromadit.
3. Emoce zkreslují rozhodování
Za každým rozhodnutím stojí určité emoce. Můžete se pouze rozhodnout, zda je budete mít pod kontrolou.
Výbuchy emocí vašich zaměstnanců znamenají, že se cítí být nepochopeni. Vaším úkolem je mluvit s nimi a odhalit, proč. Pomoci vám mohou tyto kroky:
1. Všímejte si řeči těla
Nečekejte, až dojde k výbuchu emocí. Sledujte průvodní signály, které se nejčastěji projevují jako nesoulad mezi vyřčenými slovy a řečí těla. Může to být vyhýbání se očnímu kontaktu, rudnutí obličeje nebo nedokončování vět. Pak je na čase reagovat. Řekněte například: „Všiml jsem si, že jsi už několikrát přestal mluvit v polovině věty, co se děje?“
2. Poslouchejte a dívejte se
Vyslechněte si reakci na svůj dotaz a všímejte si, na co daný zaměstnanec klade důraz. Napoví vám silně citově zabarvená slova nebo opakování určitých slov. Samozřejmě také řeč těla. Zaťaté pěsti či pevně sevřené čelisti naznačují hněv. Pokud se zaměstnanec sune na židli směrem dolů nebo neudržuje oční kontakt, ztrácí zájem o předmět diskuse. Obrací-li oči v sloup nebo se odvrací směrem od vás, odmítá vás.
3. Znovu se zeptejte
Cítíte-li zvýšenou hladinu emocí, zachovejte klid, ale zároveň na to upozorněte. Zeptejte se: „Zdá se mi, že jsi frustrovaný. Co za tím je?“ vyslechněte si odpověď a ptejte se dále. Ověřte si, zda správně předpokládáte důvody frustrace.
4. Shrňte příčiny a nabídněte řešení
Vlastními slovy shrňte, co jste se dozvěděli o nepříjemných pocitech svého podřízeného a jejich příčinách. Pak se domluvte na řešení.
-kk-