Zpětně provázaná společnost

Každý manažer je denně zdrojem zpětné vazby pro své okolí, opačně přijímat zpětnou vazbu od okolí však mnohdy neumí. To, co se od svého pracovního okolí dozvídá tak vesměs ignoruje, což se jeví jako velmi pohodlné. Kromě ignorování mnozí manažeři také proti zpětné vazbě bojují a odmítají s ní mít cokoli společného. Nemají čas poslouchat připomínky jiných nebo se jen usmívají, ale neposlouchají. Zpětnou vazbu vnitřně považují za něco negativního. To vše je špatně.

Chce-li se manažer naučit efektivně přijímat zpětnou vazbu, neměl by jí chápat jako něco vždy negativního. Důležité je naučit se vnímat její širší souvislosti, vidět ji jako kontinuální komunikační proces. Manažer si přitom může sám sebe představit například v roli lékaře, který má určit diagnózu závažně nemocného pacienta. Pacient však není schopen vysvětlit, co přesně cítí a kde ho bolí. Jisté je jedině to, že bez správné léčby zemře. V takové chvíli má manažer možnost zamyslet se nad tím, jak bezmocně by se asi cítil, nemoha získat od pacienta žádnou zpětnou vazbu.

Tak jako lékaři nemohou bez zpětné vazby určit diagnózu pacientů, nemohou ani manažeři správně řídit vyvíjející se organizace. Musejí se naučit vnímat zpětnou vazbu jako neoddělitelnou součást úspěšného chodu firmy. Pak teprve vstoupí do procesu otevřené interní komunikace a nebudou již proti zpětné vazbě bojovat ani ji ignorovat.