Chtějí-li manažeři dosáhnout strategických změn v organizacích, musejí věřit svým schopnostem a zbavit se strachu z možného neúspěchu. Neúspěch není prohra ani nic škodlivého, musíme se jej naučit vnímat jako nástroj k získání ponaučení a nových znalostí. Nelze také tvrdit, že každý neúspěch má konkrétního viníka. Upozorňuje na to profesor Zbyněk Pitra, autor řady odborných knih a učebních textů v oboru managementu a současný předseda Rady expertů České manažerské asociace (ČMA).
V nedávném článku na serveru ČMA zdůraznil, že firmy se musí naučit lépe pracovat s předvídanými i nepředvídanými neúspěchy. „Manažeři musí v rozsahu svých pravomocí přispívat ke vzniku interního prostředí, ve kterém je možné (i nepříjemnou) pravdu nejenom sdělit, ale v němž je pravda také vnímána a vítána,“ píše Zbyněk Pitra.
Znamená to jasně vymezovat úkoly za účelem předvídání možných neshod. Manažer by měl být také schopen přiznat vlastní omezení a chyby a iniciovat diskuse ke sporným tématům. Zároveň by ale měl vymezit jasné zodpovědnosti, aby všichni členové týmu věděli, co musí, mohou a nesmí.
Dalším důležitým faktorem je schopnost manažera přijmout riziko v nejistých rozhodovacích situacích. Pomoci mohou nástroje, které umožní rychlou identifikaci možných chyb v určitém rozhodnutí. Podle Zbyňka Pitry jsou dobrým nástrojem pro tento účel podnikatelské experimenty prováděné v reálných podmínkách. Při přípravě experimentů je však nutné zahrnout všechny možné alternativy vývoje včetně alternativ extrémních, což bývá často považováno za zbytečné.
Více o tom, jak ve firmě prosadit myšlenku o nutnosti nebát se neúspěchů a učit se zároveň dosažených neúspěchů i úspěchů si můžete přečíst v článku zde.
-kk