Problematika „Zdravé firmy“ se stala ústředním tématem květnového virtuálního Motiv P Business Brunche, kterým opět provázeli zkušení psychologové Jana a František Hroníkovi s přispěním hostů ze společností dm drogerie markt Slovensko, Canadian Medical a VZP ČR.
V úvodním psychologickém okénku František Hroník trefně poznamenal, že definice zdraví je zejména po stránce duševní fakticky velmi subjektivním pojmem. Každý jej vnímáme. Ačkoliv firmy nyní řeší především fyzickou stránku a zavádí nejrůznější bezpečnostní opatření, aby se zamezilo riziko dalšího šíření nákazy koronavirem, často už se zapomíná právě na aspekt psychické pohody. Studie přitom varují, že prevalence duševních problémů je u populace více než 38 % a projevuje se nejčastěji úzkostmi nebo depresemi, případně různými poruchami osobnosti. V důsledku toho pak klesá výkonnost člověka a samozřejmě často i motivace a chuť do práce.
Zdravá firma se naopak zaměřuje na to, co podporuje zaměření na výkon a odstraňuje to, co lidi odvádí od práce.
Duševní zdraví samozřejmě nelze snadno změřit jako například teplotu, avšak i zdravá firma může stavět na tvrdých datech (obecné i firemní statistiky), která jí pomohou zmapovat současnou situaci a definovat si své pilíře pro podporu zdraví zaměstnanců na základě svých aktuálních potřeb. Varovné signály může například poskytnout statistika pracovní neschopnosti.
Základem je prevence
Mnoho firem má už dobře zvládnuté programy na podporu fyzického zdraví, do kterých zahrnuje mj. iniciativy na podporu životního stylu, ergonomické zásady a doporučení nebo třeba zdravé stravování. Opatření na podporu mentální prospívání zaměstnanců by se oproti tomu měla zaměřit spíše na zvládaní těžkostí, podporu spokojenosti a rovnováhu mezi prací a osobním životem (work-life balance).
„Dříve to bylo hlavně o vymezení si jasných hranic mezi prací a osobním životem. Dnes je to více o smíření rodiny a práce a respektu k individuálnímu nastavení hranic každého člověka,“ uvedl František Hroník.
Společnosti by podle Františka Hroníka měly zaměstnancům dát více prostor, aby sami rozhodli, kde jsou jejich hranice, a spíše vytvářet bezpečné prostředí a příležitosti, kdy podat pomocnou ruku, když zaměstnanec sám cítí, že potřebuje podporu.
„Nejsme zodpovědní za to, jestli jsou druzí šťastni, ale potřebujeme pro jejich štěstí vytvářet podmínky,“ doplnila Jana Hroníková.
Jen osvěta nestačí
Preventivní opatření se nicméně nemohou zaměřovat pouze na osvětu. Úspěšná změna obnáší zejména orientaci na postoje a chování. Je proto potřeba najít způsoby, jak přimět lidi, aby sami přijali kontrolu a odpovědnost za své zdraví.
Ideální formou je podle obou psychologů podpora nácviku nových dovedností, které pomohou změnu v chování ukotvit. Jako příklad uvedl František Hroník odbornou podporu na Motiv P lince, kterou firma pro ostatní společnosti, jako je například dm drogerie markt na Slovensku, realizuje:
„Setkáváme se například s lidmi, kteří trpí úzkostí, avšak mohou se naučit ji zvládnout sami. Tak například když se snaží své panické ataky rozdýchávat, a pak trpí pocity malátnosti nebo je jim na omdlení a neví, co dál. V takovém případě je dokážeme naučit dýchat jinak a podobným situacím se v budoucnu vyhnout. Najednou dokážou krizi dostat pod kontrolu a příště ji zvládnou bez pomoci.“
Krize je příležitostí k osobnímu růstu
Jak jsem vzpomenula na začátku, procházíme si nyní všichni velmi náročným zátěžovým obdobím. Stres, který zažíváme nyní, se nicméně může projevovat i dlouho poté, co pandemie odezní. Zatímco pod tlakem je lidské tělo schopno se vybičovat k výkonu, jakmile přijde uvolnění, mohou se teprve začít objevovat vážnější postraumatické problémy, jako jsou poruchy spánku, podrážděnost, změny chování aj. Podle Františka Hroníka tyto tendence nastupují v horizontu 2 až 6 měsíců poté a projevují se u 2-25 % lidí, kteří zátěžovou situací prošli. Proto je pozornost věnovaná prevenci v této době tolik důležitá.
Pokud tedy chtějí společnosti udržet výkon a motivaci vlastních lidí, je potřeba zaměřit se na jejich postoje, ale i vztahy a možnosti sdílet a získat podporu a zároveň smysl, který nabídne jim východiska, nové příležitosti k růstu a chuť dále přispívat. Velmi dobře tento únik z posttraumatického stavu vystihuje metafora prof. Stephena Josepha, kterou František Hroník závěrem svého povídání zmínil: rozbitou vázu mohu vždy zkusit poslepovat, ale každý to na ní pozná, anebo naopak mohu střepy vzít a přetvořit je do něčeho nového, třeba do mozaiky.
Zdravá firma v praxi
Na program dále navázali hosté. Martin Podhradský, generální ředitel dm drogerie markt Slovensko, s entuziasmem sobě vlastním představil ucelenou koncepci zdravé firmy, kterou společnost zavedla v roce 2017 a jejíž součástí je i program Záchranná Sieť – linka a web pro zaměstnance, kteří mohou využít odborné psychologické pomoci a řešit zde své rodinné, osobní i pracovní problémy. Podle Martina Podhradského si firma velmi dobře uvědomuje, jak jsou pro ni její lidé důležití, a proto se maximálně snaží vytvářet takové prostředí, které jim umožní dostat podporu kdykoliv a kdekoliv ji právě potřebují.
Šárka Snížková, personální ředitelka Canadian Medical poté představila koncepci virtuální kliniky, kterou společnost na trhu provozuje a péče je hrazena zdravotními pojišťovnami. Dnešní možnosti telemedicíny by podle ní mohly pomoci s převzetím odpovědnosti lidí za vlastní zdraví a ačkoliv dodala, že je to dlouhá cesta. Klíčovou roli ve změně dle jejích slov hraje zejména liniový management, který bude mít podporu a možnosti posvěcené shora a dokáže podržet své lidi v týmech.
Setkání uzavřel Michal Hanus, vedoucí Oddělení vzdělávání a rozvoje ve VZP, který podpořil myšlenku, aby zaměstnanci byli sami schopni detekovat změny v týmu a díky dostupné podpoře dokázali problémy včasně řešit. Podle jeho slov právě krize ukazuje charakter a kvalitu organizace a ocenil, že právě VZP se od počátku nouzového stavu chovala velmi transparentně a systematicky, což se pozitivně odrazilo i na náladě celé organizace.
Květnový Motiv P Business Brunch nabídl opravdu vydatnou porci inspirace k tématu zdravé firmy. Důkazem, že je to toto téma velmi aktuální byla i šedesátka účastníků, kteří se k online vysílání připojili. Zúčastněte se dalších setkání, které proběhnou tentokrát už osobně v Praze, Brně a Bratislavě: