Tyto techniky popsal článek na blogu Business Know-How v rámci webové stránky ZenBusiness.
Eisenhowerova metoda
Americký prezident Eisenhower řekl slavnou větu: „To, co je důležité, je málokdy urgentní, a to, co je urgentní, je málokdy důležité.“ Jeho metoda spočívá v tom, že úkoly se dělí do čtyř kategorií: urgentní, neurgentní, důležité a nedůležité. Každý úkol je přitom nutné definovat jak na škále urgentní-neurgentní, tak zároveň i na škále důležitý-nedůležitý. Na úkolech pak pracujte v následujícím pořadí: urgentní a důležité, neurgentní a důležité, urgentní a nedůležité a neurgentní a nedůležité.
Metoda ABC
Jako prvním krok si označte úkoly, které před vámi stojí, písmeny A, B nebo C. Přičemž A jsou nejdůležitější úkoly (tedy ty, které mají největší dopad), B středně důležité a C nedůležité. Následně úkoly označte i číslicemi 1, 2 nebo 3 – podle toho, o jak prioritní a urgentní úkoly se jedná. Následně máte jasně určené priority – jako první pracujte na úkolech A-1, pak na úkolech A-2 a tak dále až do úkolů kategorie C-3.
Paretovo pravidlo
Také známé jako pravidlo 20-80. Uplatňuje se v komunikaci (tedy že byste měli 20% času mluvit a 80% poslouchat), tak i v byznysu. Podle Paretova pravidla, které v praxi skutečně často funguje, vám 80% příjmů pochází z pouhých 20% nejlukrativnějších klientů. Další výklad tohoto pravidla zní, že prací na 20% nejdůležitějších úkolů získáte 80% produktivity, výsledků nebo výnosů. Identifikujte těchto 20% úkolů a na ty se zaměřte jako na svou největší prioritu.
Metoda POSEC
Tato zkratka odkazuje na anglickou frázi „Prioritizing by Organizing, Streamlining, Economizing and Contributing“. Jejím základem je myšlenka, že byste si na každý den měli připravit plán práce na prioritních úkolech. Neprioritní úkoly, které je ale stále nutné udělat, „nacpěte“ do mezer mezi časy, které věnujete prioritním úkolům. A především si tyto neprioritní úkoly zjednodušte, případně zautomatizujte. Nebo ideálně rovnou delegujte na někoho jiného.
-mm-