Narcistní osobnosti často snadno postupují vzhůru po kariérním žebříčku, jelikož je okolí vnímá jako dobré lídry. Přispívají k tomu jejich typické vlastnosti – sebedůvěra, dominantnost a autorita. V každodenní praxi však narcisové dobrými vůdci nejsou. Ve své studii na to upozornil kolektiv organizačních psychologů z University of Amsterdam pod vedením Barbory Nevické.
Výzkumníci potvrdili, že narcisové posedlí svou dokonalostí znemožňují skupinové rozhodování. Jejich behaviorální dominance potlačuje kreativitu a inovativnost, což vede k horší týmové spolupráci.
Studie se zúčastnilo 150 osob ve tříčlenných skupinách. Jeden z nich byl vždy náhodně vybrán jako vůdce a všichni byli vyzváni, aby přispívali svými návrhy s tím, že odpovědnost za rozhodnutí ponese vůdce. Pak dostali společný úkol vybrat uchazeče o zaměstnání. Ukázalo se při tom, že účastníci považovali narcistní vůdce za nejefektivnější. Skupiny vedené největšími egoisty však vybrali nejhorší uchazeče.
Dobrý vůdce podle Nevické komunikuje s okolím a klade otázky. Pak sumarizuje, co slyšel a na základě toho se rozhoduje, což u narcisů nefunguje. Závěry své studie považuje za platné nejen ve firemním prostředí, ale například také v politice.
-kk-