Tento text vychází ze článku uveřejněného na webu Centre for Creative Leadership.
Autenticita
V prvé řadě musí komunikující manažer působit autenticky. Nesmí si hrát na někoho, kým není. Jedině tak mu mohou jeho podřízení důvěřovat.
Dostatek času a pozornosti
Podřízení manažera nesmí cítit, že je jejich nadřízený „odbývá“. Na každé individuální setkání s podřízeným by si proto manažer měl vyhradit dostatek času a věnovat mu dostatečnou pozornost.
Aktivní naslouchání
Manažer by měl vždy skutečně a upřímně naslouchat tomu, co mu podřízený říká. A měl by toto naslouchání dávat i najevo – například tím, že pokládá doplňující dotazy.
Jasné vyjadřování
Komunikace manažera by neměla být nejednoznačná ani nekonkrétní. Naopak, mělo by zní vždy jasně vyplývat, co chtěl manažer říci.
Používání jména druhého člověka
Skvělý způsob, jak zapůsobit při rozhovoru na druhého člověka a jak jej dostat na svou stranu, je často říkat jeho jméno.
Využívání příběhů
Efektivním nástrojem při komunikaci je využívání příběhů. Pokud chce manažer své podřízené o něčem přesvědčit nebo jim dát nějaký příklad toho, co myslí, měl by k ilustraci využívat právě příběhy.
Pamatování si
Jestliže podřízený při komunikaci s manažerem něco řekne, měl by si to manažer do příště pamatovat. Pokud tomu tak není, ukazuje tím, že pro něj předchozí komunikace neměla příliš vysokou hodnotu.
-mm-