1. Kontroverzní oznámení bez pevných základů. Kontroverzní rozhodnutí mohou vést k fámám, úzkosti a odporu. Než tedy přistoupíte k veřejnému prohlášení, raději se sejděte s lidmi, kterých se to týká, individuálně. Zjistěte, kdo bude proti a proč. Chcete-li se vyhnout úzkosti druhé strany, mluvte otevřeně. Pojmenujte daný problém. Pak se věnujte nejistotě, kterou to může vyvolat. Ukažte, že jste připraveni. Pamatujte si, že emoce dokážete lépe řídit řečí svého těla než slovy. Ujistěte se, že vaše oznámení zahrnuje zájem a empatii.
2. Lhaní. Některé lži nebo polopravdy mohou být myšleny dobře. Pokud však ostatní budou vědět, že lžete, ztratíte důvěru a můžete poškodit svou firmu. Místo lži proto v případě, že nemůžete sdělit pravdu, uveďte, že nejste oprávněni ke komentáři nebo nemůžete odpovědět hned. Důležité je zachovat konzistentnost.
3. Ignorování reality moci. Jste překvapeni, že nikdy neslyšíte špatné zprávy, dokud není příliš pozdě? Nebuďte. Čím větší moc totiž máte, tím méně slyšíte o problémech. Chcete-li upřímné informace, sami špatné zprávy vyhledávejte. Vítejte je a ukažte svou vděčnost. Dávejte si také pozor na fámy, které vznikají směrem shora. Například vtip z vaší strany mohou zaměstnanci chápat vážně. Vyhýbejte se proto fámám používáním jednoduše srozumitelného jazyka. Končete setkání se zaměstnanci shrnutím reakcí a následujících kroků.
4. Podceňování inteligence publika. Je snadné přehlížet složité záležitosti proto, že jim dle vašeho názoru nebudou lidé rozumět. Zaměstnanci však potřebují znát důvody změn, které ovlivňují jejich životy. Ocitnete-li se v situaci, kdy budete mít pocit, že vám lidé neporozumějí, uvědomte si, že vaše práce je vysvětlit jim to.
5. Zaměňování procesu s výsledkem. Často k tomu dochází při určování cílů, odměňování nebo hodnocení zaměstnanců. Slíbíte například svému týmu růst platů o 7 %, ale vedení se vzhledem ke krizi rozhodne nejít přes 3 %. Složitě vybojujete 4 %, ale vaši lidé to neocení. Proč? Protože vaše tvrdá práce byla proces, ale vy jste jim slíbili výsledek.
6. Používání nevhodných forem komunikace. E-mail je například vhodný pro předávání informací, nepoužívejte jej však pro sdělování emocionálních záležitostí. Často se totiž nesprávně interpretuje. V případě telefonátů a osobních setkání je tomu naopak. Můžete využít hlasu i řeči těla, abyste vyjádřili své stanovisko. Zároveň je důležité všímat si, komu více vyhovuje písemná komunikace a komu mluvená. Podle toho komunikujte.
7. Ignorování opomenutí. To, co neřeknete, může někdy vysílat silnější sdělení než to, co řeknete. Pokud například nepochválíte, zaměstnanci to pochopí tak, že si jich neceníte. Nevysvětlíte-li důvody svých rozhodnutí, budou si myslet, že jim nedůvěřujete. A pokud jim neřeknete, kam vaše firma směřuje, nebudou vědět, jak vám pomoci.
-kk-