Podívejme se na tři závažné chyby, kterých se manažeři dopouštějí:
Chyba první: Neumí si na sebe udělat čas
Manažerská práce je fyzicky i psychicky hodně náročná a vlastně nikdy nekončí. Jako manažeři jsme neustále pod velkým tlakem a máme pocit, že nestíháme. I po odchodu z práce se nám honí hlavou, co se nám nepovedlo, co jsme měli udělat jinak, co jsme opět nestihli, jak vyřešit problém, před kterým stojíme nebo co nás čeká zítra.
Adrenalinový rauš nás sice udržuje v pohybu, ale chronický stres si vybírá svou daň ve formě ztráty fyzické i duševní energie. Naše schopnost soustředit se a věnovat plnou pozornost tomu, co právě děláme i lidem, se kterými v tu chvíli jsme, klesá, zatímco naše podrážděnost a riziko chybných rozhodnutí rostou.
Je to hra o přežití. A to doslova.
Chyba druhá: Neumí si udělat čas na vedení a rozvoj lidí
Druhou závažnou chybou je, že si manažeři neumí udělat čas na svoje lidi a když se jim to podaří, neumí ho využít. Pod vlivem nadměrného tlaku a vnitřního napětí jsou často zbytečně siloví a direktivní, snaží se mít vše pod kontrolou a vyžadují slepou poslušnost. Anebo naopak, při vedení lidí nejsou dostatečně pozorní a důslední.
V prvním případě příliš omezují prostor pro samostatnost a iniciativu lidí, a tím i možnosti využití jejich přirozeného talentu a tvůrčího potenciálu. V tom druhém je naopak prostoru příliš mnoho, lidem však chybí směr, pravidla, důslednost i zpětná vazba. Důsledkem těchto přístupů je dlouhodobá nespokojenost na obou stranách, přehazování odpovědnosti, kolísající kvalita i motivace a jen průměrné výsledky.
A protože manažeři mají tolik práce sami se sebou, mnoho věcí si raději udělají sami, než by je delegovali na své lidi a naučili je problémy samostatně řešit. Zůstávají tak v roli výkonných pracovníků a nemají čas na manažerskou práci. A s tím souvisí i třetí chyba:
Chyba třetí: Jsou utopeni v operativě
Z nedostatku času manažeři často pouze reagují na to, co zrovna přichází, místo aby zůstali zaměření na realizaci smysluplných záměrů a cílů, které výkon organizace posunou na vyšší úroveň, na prosazování nezbytných změn a na přípravu a vedení lidí, kteří je budou provádět.
Neustále hasí několik požárů najednou a přeskakují z jednoho na druhý, aniž by řešili příčiny jejich vzniku a předcházeli jejich opakování. Na první pohled to vypadá, že problém je vyřešen, ale oheň pod povrchem doutná a po čase opět vzplane. Znovu a znovu tak řeší, co již mělo být dávno vyřešeno a zbytečně přidělávají práci sobě i druhým.
A tím se vracíme zpátky na začátek.
Od uspěchaných hasičů k efektivním manažerům
Zkušení manažeři znají důležitost pravidelného “setkání se sebou”. Umí se zastavit a každý den si najít nerušený čas v klidu popřemýšlet o tom, co se kolem nich děje a proč, o možných důsledcích, širších souvislostech i různých přístupech k řešení. Vědí také, jak dobíjet baterky a udržovat vnitřní rovnováhu. Proto jsou připraveni dělat lepší rozhodnutí a efektivně jednat.
Během doby se naučili vést lidi k samostatnosti, iniciativě a odpovědnosti, aktivně je zapojovat do společné práce a průběžně rozvíjet jejich schopnost dosahovat výsledků. Mohou tak na ně delegovat stále větší odpovědnost a ušetřený čas věnovat vedení a rozvoji lidí.
Umí rozlišovat co je důležité a co se jako důležité pouze tváří. Zaměřují se na realizaci smysluplných záměrů a cílů, provádění potřebných změn a překonávání překážek, na které při tom narazí. Vedou své týmy ke splnění letošních cílů, ale současně je připravují na lepší výkon v následujícím období. Při řešení náročných úkolů a situací řeší podstatu problému a s vědomím celkového záměru volí dlouhodobě udržitelná řešení.
Jak situaci změnit
Kvalita práce každého manažera ovlivňuje úspěšnost a efektivitu celé organizace. Může být důležitým zdrojem konkurenční výhody nebo příčinou neuspokojivých výsledků a odchodu lidí. Záleží na nás.
Občas mě zaráží, že i v současné době existují manažeři, kteří neovládají ani základní manažerské dovednosti. Jednoduše proto, že jim nikdo při nástupu do manažerské pozice ani později nedal možnost kvalitního manažerského tréninku. To je nejen hloupé, ale ze strany zaměstnavatelů i neodpovědné.
Lidé mají právo na profesionální vedení. To je součástí nepsané psychologické smlouvy, kterou lidé se svým zaměstnavatelem uzavírají. Mnoho firem ji však není ochotno naplnit a pak si stěžují, že lidé chodí do práce jen pro peníze.
Přitom zaměstnávají hodně talentovaných lidí, kteří by v manažerské roli mohli udělat hodně prospěšného. Stačí je hned na začátku naučit to hlavní, dát jim prostor pro uplatnění přirozeného talentu a vést je.
Dnes jsme objevovali tři zásadní chyby (nejen) začínajících manažerů, příště se podíváme, jak je na jejich novou roli dobře připravit. Proto zůstaňte ve spojení!