Nechci selhat
Od raného věku se učíme, že naše práce je podrobně zkoumána a hodnocena okolím. I když tu není nikdo, kdo by nám dal známku, kritický hlas v našich hlavách je připraven se ozvat a připomenout nám nedostatky.
Humanistický psycholog Abraham Maslow rozlišoval mezi dvěma typy rozhodnutí, která děláme, výběrem strachu a výběrem růstu. Volba strachu se rodí z nejistoty. Volby v zájmu bezpečnosti jsou vedené potřebou vyhnout se selhání nebo zklamání. Ale za jakou cenu? Můžeme odmítnout slibnou pracovní příležitost, protože si myslíme, že to není vhodné, i když ve skutečnosti je naše volba založena na vyloučení potenciálního neúspěchu.
Na druhou stranu, když se rozhodneme pro růst, dáme šanci riziku a rozhodneme se udělat něco, díky čemuž bude náš život smysluplnější nebo obohacující.
Pokud se poddáme prokrastinaci, abychom se vyhnuli možnému neúspěchu, obětujeme příležitost, které můžeme později litovat. Prokrastinace se může zdát jako pouhá zdržovací taktika. Ve skutečnosti však jde o volbu nečinnosti před akcí při řešení výzev, kterým v životě čelíme. Odložení na další den se brzy stane dalším týdnem a možná ještě dalším rokem.
Tím, že něco neuděláme, se vyhneme tomu, abychom se alespoň z krátkodobého hlediska museli vypořádat s důsledky odmítnutí, nesouhlasu nebo kritiky. Stejně jako člověk s fobií z výtahu, který se místo toho rozhodne jít po schodech, si prokrastinátor vydechne úlevou, když nebude čelit hrozbě odmítnutí nebo zklamání. Ale prokrastinace je v konečném důsledku sebezničující, protože nám brání v dosažení našich dlouhodobých cílů.
Chybí mi organizace
Dokončení úkolů vyžaduje organizaci. Musíme si zorganizovat čas a materiály, které potřebujeme k dokončení úkolů. Možná si pomyslíte, že nejste organizovaní a necháte to tak, že toto označení použijete jako ospravedlnění vaší nečinnosti a odkládání povinností. Stejně snadno to však může být výzva k akci, pokud bude následovat recept na změnu, jako když si řeknete: „Ano, vím, že bojuji s organizací. Co tedy musím udělat ke zlepšení?“
Nepřehledný stůl může sloužit jako podnět k akci, třídění věcí, ukládání věcí do příslušných složek a vytváření systému archivace, který vám umožní najít materiály potřebné k organizaci vašeho pracovního úsilí. Pro jakýkoli úkol si vytvořte seznam věcí, které potřebujete k dokončení. Uspořádejte je a pak se pusťte do práce.
Jsem perfekcionista
Mnoho lidí, kteří bojují s odkládáním povinností, jsou perfekcionisté. Nic není dost dobré na to, aby prošlo jejich osobní inspekcí. A tak odkládají a nechávají práci. Perfekcionisté aplikují iracionální standard na své vlastní chování, protože perfekcionismus je idealizovaný, ne realistický cíl.
Užitečnou zásadou, kterou si musíte v této pozici pamatovat, je to, že dokonalost je nepřítelem dobra. Naopak přijetím „dostatečně dobrého“ myšlení chápeme, že i když by náš výkon mohl být lepší, můžeme svůj výstup klidně odevzdat. Perfektní? Ne, to není. Dostatečně dobrý. Ano, určitě.
V pokračování článku vám dáme deset konkrétních tipů, jak se vyrovnat s prokrastinací a naučit se úkoly řešit tak, jak přicházejí.
-bb-