Proč vlastně nechtít být perfektní?

Lidé, kteří mají sklon k perfekcionismu, se často ptají, co je na tom špatného. Snaha být ve všem nejlepší nás přeci žene dopředu, pomáhá nám učit se a dosahovat úspěchu.

To všechno je pravda. Jakmile však začne naše životy ovlivňovat negativně, je to špatně. Na co byste si měli dát největší pozor?

Ilustrační snímek

Podle serveru Psychology Today škodí perfekcionismus zejména v případech, kdy se začnete chovat a uvažovat následujícími způsoby.

Jsem jen tak dobrý jako můj poslední výsledek

Perfekcionisté podmiňují vnímání vlastní hodnoty dosaženými výsledky. Zapomínají přitom na dlouhodobé výsledky a vidí jen ty poslední, které se jim nezdají dokonalé. To je velmi stresující.

Hlavně nesmím selhat

Perfekcionisté dokáží vnímat jen dva opačné extrémy – dokonalost a selhání. Spíše než snaha o dosažení dokonalého výsledku je řídí strach ze selhání.

Selhání se chtějí za každou cenu vyhnout, což vede k riskování a neschopnosti poučit se z chyb. Soustředí se tolik sami na sebe, že nedokáží vzít selhání jako zkušenost, z níž se mohou poučit, jak dělat věci lépe.

Neskončím, dokud to nebude dokonalé

Perfekcionisté mají často tendenci odkládat dokončení svých úkolů na dobu, kdy bude výsledek zcela perfektní. Ta však nemusí přijít nikdy. Stejná tendence jim mnohdy brání vůbec s úkolem začít, protože se obávají, že nemají dokonalé podmínky pro začátek.

Pokud i vy máte tyto tendence, mějte se na pozoru a snažte se je změnit. Perfekcionismus totiž může být velice stresující a negativně se podepsat na vašem životě z hlediska fyzického i psychického zdraví, vztahů s ostatními lidmi, práce i zábavy.

Přečtěte si, kdy stačí být dobrý.

-kk-

Zdroj: Psychology Today - americký portál a komunita odborníků z oblasti psychologie
Zobrazit přehled článků ze zdroje Psychology Today