Proč nezvládáme to, co bychom chtěli?

Vše se dnes točí okolo školení, vzdělávání a výuky. Manažeři se snaží rozšířit své znalosti a vědomosti na speciálních kurzech a ve speciálních školách, rozvíjí se poradenství. Proč však lidé s přibývajícími znalostmi nejsou efektivnější? Proč nic nestíhají a nejsou ochotni ke změně?

Magazín **Fastcompany** se proto obrátil na Jeffrey Pfeffera, který se zabývá organizačním chováním a tento předmět také vyučuje na Stanford Graduate School of Business. Ten vytvořil seznam 16 pravidel, která vysvětlují, proč organizace i přes nadbytek znalostí nezvyšují svou efektivitu a poskytují i praktické tipy.

Nejtěžší, avšak nejdůležitější je samotné rozhodnutí ke změně. Je velmi snadné pouze shromažďovat teoretické znalosti a zasvěceně o nich diskutovat, ale výsledky přináší pouze takové prostředí, kde mohou lidé své poznatky testovat v praxi. Mnoho firem má skvělé nápady a myšlenky, ale neumí je prakticky využít. Svůj podíl viny na tom nesou i samotné vzdělávací instituce – ty oceňují studenty za to, že umí hovořit o svých myšlenkách, ignorují však praktickou stránku věci.

Mnoho firem se také domnívá, že jsou ve svých myšlenkách a nápadech vždy o krok napřed před konkurencí. V myšlenkách ano, ale jen do té doby, než se konkurence rozhodne uvést myšlenky do praxe.

Svou roli v neochotě cokoli udělat hraje i přirozený strach člověka z neúspěchu a z problémů. Tento strach také omezuje přirozený tok informací v organizaci a nutí lidi uvažovat a plánovat pouze v krátkodobém časovém horizontu. Firmy by se proto měly snažit podporovat „učení chybami“ a být k chybám tolerantní.

**Datum vydání:** V/2002