Muži se multitaskingu většinou vyhýbají. Raději mají svůj seznam úkolů a plní je postupně. Nejeden vrcholový manažer se pak doma nevyhne hádce s manželkou, která jej nutí dělat několik věcí najednou. Nezbývá mu pak než obdivně koukat na to, jak jeho žena vaří večeři a zároveň přitom telefonuje, kontroluje domácí úkoly a ještě stačí sledovat jeho samotného. Nakonec se pak ztrácí v hovoru manželčiných ženských příbuzných a nechápe, jak si mohou rozumět, když mluví jedna přes druhou a každá o něčem jiném.
Přestože většina lidí vidí jako přebornice v multitaskingu ženy, je na tuto skutečnost třeba nahlížet z hlediska kulturního, nikoli kognitivního. Odborníci z řad neurologů a psychologů totiž ženskou dominanci v této souvislosti nepotvrzují. Prokázána byla pouze částečně při pokusech s krysami. Ženy jsou v multitaskingu chápány jako lepší prostě proto, že po příchodu z práce pokračují v plnění úkolů v domácnosti. Muži multitasking doma odmítají. Obě pohlaví se však paradoxně shodují na tom, že se jim nelíbí, když od nich zaměstnavatelé multitasking požadují příliš často. Pro dobře odvedenou práci stále vyžadují soustředění. Často též projevují obavy, zda multitasking nemůže zanechat trvalé následky na jejich zdravotním stavu. K tomu se odborníci stavějí odmítavě.