Pozor na kávové opojení

Pití kávy má kořeny v arabských zemích údajně již v období devátého století. Do sedmnáctého století se pak rozšířilo i do Evropy. Nejdůležitější složkou kávy je kofein, který povzbuzuje lidský organismus a zejména nervový systém. Většina lidí pije kávu, aby je občerstvila, dodala sílu a zahnala pocit únavy. Kofein vyvolává lehkou euforii a zvýšenou bystrost, únavu však snižuje pouze zdánlivě.

Kofein působí na centrální nervovou soustavu tak, že mobilizuje individuální mechanismus rezerv. V případě nouze zvýší obsah cukru v krvi, výkon srdce, tep a krevní tlak. Způsobí, že ledviny začnou vylučovat více moči, a zvýší i rychlost dýchání. Chová se k organismu jako droga. Neobsahuje výživné látky ani vitamíny. Iluze vytvořená kofeinem tak může časem způsobit trvalou únavu a oslabení nervů a jiných orgánů.

Kofein dále zvyšuje hladinu mastných kyselin v krvi. Silní konzumenti kávy jsou podle statistik náchylnější k srdečnímu infarktu a méně odolní vůči dalším nemocem. Způsobuje také pálení žáhy. Silné pití kávy může způsobit žaludeční vředy a problémy s trávením.

Jeden z nejnebezpečnějších účinků kofeinu připomíná úzkostnou neurózu. Tento stav se objevuje zejména u osob, které pijí kávu jen jednou za čas a projevuje se podrážděním, závratěmi, nervozitou, bolestmi hlavy a nespavostí. Objevit se může i třes rukou či nadměrné pocení.
Pokud si dáte kávu jednou za čas, nijak vám to neublíží. Pravidelné pití většího množství kávy však způsobuje mnoho závažných obtíží. Vytváří také závislost, kdy organismus vyžaduje stále vyšší dávky a působení kávy přestává být tak výrazné. Omezení přísunu kávy patří podobně jako omezení alkoholu k základním zásadám zdravé výživy.

-kk-

Zdroj: RELAXUJ - portál o relaxaci, odpočinku, volnočasových aktivitách, zdraví
Zobrazit přehled článků ze zdroje RELAXUJ