* Debaty se spolupracovníky. Ačkoli jsou ve své podstatě velmi cenné (výměna znalostí a informací), je třeba si umět říci dost a taktně druhého odmítnout.
* Práce přesčas či o víkendech. Někteří lidé mají tendenci se celý den v práci věnovat jiným činnostem a skutečné povinnosti dohánět až večer či o víkendech. Je to zlozvyk – člověk je v odpoledních a večerních hodinách již vyčerpaný a není schopen se soustředit.
* Špatná organizace přestávek. Odborníci doporučují průběžně přerušovat práci alternativními činnostmi, které nejsou stereotypní (např. jiné drobnější úkoly během velkého projektu apod.).
* Zmatek. Spoustu času vyplýtváme tím, že hledáme určitý dokument nebo poznámky. Mnohem lepší je věnovat alespoň jednou týdně čas na organizaci sebe sama i vlastní práce.
* E-mail, instant messaging, surfování na webu. Když člověk něco z toho provozuje, nemůže se plně soustředit na práci. Proto je nutné tyto činnosti plánovat například na dobu přestávek.
* Perfekcionismus. Nemusí být všechno dokonalé. Člověk nemusí strávit hodiny času sepisováním e-mailu kolegovi či neustálým dolaďováním dokumentu, který je stejně jen konceptem.
* Odhadněte si, jak dlouho vám která práce trvá. Lidé to často podceňují, ale může to napomoci k dobrému plánování.
* Zjistěte, co vás osobně rozptyluje. Někdo při práci nesnáší poslech rádia, zatímco jiný se bez něj neobejde. Snažte se ostatním vysvětlit, že by na vás měli brát ohled a berte jej i vy na ně.
**Datum vydání:** VII/2002