Zeptáte-li se vysokých manažerů, zda podporují riskování za účelem inovací, většina bude souhlasně přikyvovat a odpovídat jedním slovem: „Samozřejmě.“. Praxe je však často zcela jiná. Stačí se zeptat jejich podřízených a většina odpoví, že se obává zkoušet nové nápady kvůli nepředvídatelným reakcím svých nadřízených. Všude se mluví o tom, jak důležité je dělat chyby a učit se z nich, ve skutečnosti se však chyby příliš netolerují a zaměstnanci raději neriskují.
Píše o tom alespoň server Harvard Business Review, který také zveřejnil několik doporučení, jak nechat zaměstnance riskovat „bezpečně“, aby docházelo jen k „dobrým“ chybám, ze kterých se můžeme učit.
Jasně definujte žádoucí riziko
Specifikujte oblasti, v nichž je riziko za účelem dosahování inovací žádoucí a naopak nepřípustné. Nepřípustné oblasti mohou zahrnovat finanční výsledky nebo závazky vůči zákazníkům. Ty žádoucí pak například nové možnosti, jak řešit problémy zákazníků. Buďte konkrétní v časovém vymezení rizik (např. určitý pokrok do několika měsíců) či finanční náročnosti (např. potenciál dosáhnout určitého zisku, maximální náklady apod.).
Volte správná slova
Volbou slov podpoříte celkovou kulturu ve svém týmu. Zaměřte se na to, aby byla více přístupná rizikům. Místo „úspěšný/neúspěšný projekt“ můžete například říkat „pokus“ nebo „průzkumná mise“.
Zaměřte se na malé a rychlé kroky
Rizika za účelem inovací by neměla být nic velkého. Menší a rychlejší experimenty jsou úspěšnější. Obecně platí, že inovace lépe vznikají v malých týmech a firmách s plošší manažerskou strukturou.
Rozdělte projekty do dílčích fází
Podporujte riskantní inovativní projekty vždy v konkrétní vytyčené fázi. Prokáží-li v určené fázi svůj potenciál, podporujte je i dále. Pokud se testované nápady neosvědčí, svou podporu zastavte.
-kk-