Slovo stres poprvé použil kanadský endokrinolog Hans Selye. Označil jím soubor typických fyziologických projevů, kterými organismus reaguje na různé druhy zátěže, které nazýváme stresory. Na každého z nás působí jiné stresory a každý má jinou reakci na stres.
Stres se projevuje zejména v následujících oblastech: myšlení, emoce (nálady, pocity), chování a tělesné příznaky.
V myšlení se při stresu často objevují např. automatické negativní myšlenky, katastrofické scénáře, nepřiměřené trápení nedůležitými věcmi, dělání si nadměrných starostí o vlastní zdraví, snížení sebehodnocení, obtížné soustředění, zhoršení paměti, stažení se do sebe a velká únava.
Na úrovni emocí se stres nejvíce projevuje pocitem napětí a nepohody. Často je člověk podrážděný, nervózní a jedná impulzivně. Mívá špatnou náladu, která ovlivňuje chování, soustředění i výkonnost.
V chování se často objevuje vyhýbání se každodenním povinnostem, kontaktu s lidmi nebo útočné a agresivní reakce. Lidé bývají často popudliví, nervózní, snadno se utrhnou kvůli maličkosti, přenášejí zlost do jiných situací či jiného prostředí, zvyšuje se sklon k nehodám a celkově se zhoršuje pracovní výkon.
Psychický stres se také projevuje (somatizuje) v těle. Tělesné reakce bývají často prvním příznakem, který člověk ve stresu zaznamená. Projevují se velmi rozmanitě od bolestí hlavy, průjmů, zvracení, bušení srdce, zvýšení krevního tlaku, změny chuti k jídlu až po vyrážky, bolesti kloubů a další. Řada lidí si zpočátku neuvědomí, že se jedná o reakci na stres a začne se bát onemocnění.
Je třeba si plně uvědomit, že projevy stresu nelze vůlí ovládat, není proto možné si vědomě říct „nebudu se stresovat“. S projevy stresu je však možné vědomě pracovat, a to hlavně v psychické a fyzické rovině.
Na závěr vám upřímně přeji, abyste se dobře naučili vyrovnávat se stresovými situacemi a aby vás myšlenky, emoce a stres příliš neválcovaly.