Vybojovali jste si svou cestu ke kariéře vedoucího pracovníka, máte vysoký plat a chystáte se jej utrácet, dokud všichni ti patolízalové pod vámi nezezelenají závistí. To ale nesmíte žít v Norsku, Dánsku, Lucembursku nebo Kanadě. Výzkum konzultační společnosti Watson Wyatt totiž odhalil, že kupní síla vyšších manažerů v těchto zemích je ve srovnání s níže postavenými administrativními pracovníky nejnižší na světě.
Manažeři v Norsku mají jen 2,6 krát vyšší kupní sílu než jejich podřízení administrativní pracovníci, když srovnáte jejich mzdy, benefity, důchody a úroveň zdanění. Kupní síla manažerů a zaměstnanců v Mexiku je oproti tomu 21,3 krát vyšší.
Výzkum zkoumal kupní sílu manažerů a jejich podřízených v 50 zemích světa. Například Velká Británie se umístila na 28. příčce (kupní síla manažerů je 5,4 krát vyšší) a Spojené státy na 36. příčce (kupní síla manažerů je 4,4 krát vyšší). Česká republika obsadila 16. místo (kupní síla manažerů je 7,8 krát vyšší) a Slovensko 11. místo ((kupní síla manažerů je 9 krát vyšší).
Zásadní roli v rozdílech kupní síly hrají rozdílné struktury vyplácení mezd a zdanění v jednotlivých zemích. Zatímco severské země mají vysoké a progresivní daňové struktury, státy Latinské Ameriky odměňují manažery vysokými mzdami a řadové pracovníky nízkými.
-kk-