Dlouhá nemoc, psychické zhroucení nebo odvykací kúra ze závislostí nás může na několik měsíců vytrhnout ze zaměstnání. Návrat do něj pak často není snadný. Objevují se obavy, jak zvládnout opětovné zapojení do pracovního procesu, jak bude reagovat kolektiv.
Každý bude návrat do zaměstnání vnímat jinak, to souvisí i s tím, proč byl dotyčný mimo zaměstnání. V případě úrazu mohou hrát roli jeho trvalé následky, které omezí vykonávání dosavadní činnosti.
Tlak zaměstnavatelů a stále větší míra zodpovědnosti může vyvolat stres, únavu a následně vážné depresivní stavy. Jedná se o onemocnění jako každé jiné, bohužel u nás stále panují předsudky, že navštěvovat psychiatra nebo psychologa není normální. Nemocní dlouho otálejí, než se do ordinace vypraví, takže se v ní často objeví s nemocí v již pokročilém stádiu, což s sebou nese déletrvající léčbu.
Návrat do zaměstnání není lehký ani pro ty, kteří právě opustili protialkoholické léčebny. Nejčastěji je trápí reakce kolegů. Ti se nejlépe zachovají, když dají najevo nebo jen naznačí, jak jsou rádi, že kolegu opět vidí. Nejhorší je vnímat ho jako méněcenného nebo přehnaně šetřit.
-hp-