Naučte se říkat, co si myslíte

Manažeři se často setkávají s tím, že jejich podřízení velmi negativně reagují na jakoukoli kritiku nebo žádost, například „Potřebuji vědět, kdy budete odcházet z kanceláře dříve“. Na pracovišti také vzniká napětí, které je často zcela neoprávněné. Odborníci se domnívají, že pokud zaměstnanci na něco reagují přecitlivěle, bude problém mnohem hlouběji a neznamená to, že za vše může jen manažer.

Když sdělujeme nějakou informaci, musíme dbát na to, aby byl tón našeho hlasu a celkové neverbální vyjádření v souladu s tím, co říkáme. Rozdíl je například v tom, jak daleko od partnera v rozhovoru sedíme či stojíme. Lidé si v případě nesouladu mezi verbální a neverbální stránkou projevu často mají tendenci namlouvat negativní přístup ze strany manažera a často se cítí provinile za něco, co nezpůsobili.

Pokud chce manažer s podřízeným mluvit a chce se vyhnout negativním reakcím, měl by rozhovor probíhat v soukromí (bez přítomnosti ostatních podřízených). Dotyčnému podřízenému je třeba dát v klidu najevo, že nás jeho nepřiměřená reakce překvapila a požádat jej o vysvětlení, co mu v té chvíli vadilo. Při přímém rozhovoru se manažer často dozví věci, které by ho nikdy nenapadly – například že upřednostňuje ostatní nebo že dotyčnému nedůvěřuje.