Řídit firmu demokraticky zavání trochu anarchií, přesto firma Ternary s ročním obratem 2 mil. dolarů zavedla tento systém díky pozitivní referenci jiné menší firmy. Ředitel Brian Robertson tvrdí, že jsou tak schopni dojít k řešením rychleji, protože každý má hlas a ví o chybách, kterým je možné se vyhnout. Systém v Ternary získal postupem času i podporu u starších zaměstnanců.
Tato firma, která připravuje zakázkové softwarové programy, se těší růstu a ziskovosti a přitahuje zájem ostatních. Jejich manažerské praktiky jsou sice extrémní, najdou se ale i další zaměstnavatelé, kteří využívají podobných taktik a dávají svým zaměstnancům hlas. Například společnost Honest Tea sdílí se svými zaměstnanci finanční údaje, povzbuzuje je, aby pomohli s ročním plánováním a zve je na jednání.
Designérská konzultační společnost Continuum shromažďuje každý měsíc zaměstnance k jednáním a diskuzi o plánech firmy. V Google jsou pyšní na svou rovnostářskou kulturu, která zahrnuje týdenní zprávy od vedení, které mimo jiné zodpovídá otázky zaměstnanců.
Odborníci tvrdí, že se takové systémy zaměstnancům líbí, zvlášť mladší generaci, která chce dát své práci hlubší smysl.
Firma Exton, která zaměstnává 19 lidí, má vedení sestávající ze sedmi osob, z nichž dva jsou řadoví pracovníci, kteří byli vybraní ostatními kolegy. Tým je napojen na menší skupiny ve firmě, které konečně dávají hlas všem zaměstnancům.
Řada odborníků, napříkad Harry Katz, děkan Cornellské univerzity ale o takových metodikách pochybuje, zvlášť pak pro větší firmy, ve kterých je nevyhnutelný konflikt zájmů mezi manažery a zaměstnanci.
-av-