Pracovní manažeři jsou velmi běžní v malých firmách. Není divu, že v nich tu a tam musí i nejvyšší manažeři přiložit ruku k dílu. Může jít o případy, kdy je třeba odeslat mnoho zásilek. Nebo to může být naléhavá potřeba něco napsat nebo něco vyrobit. Může také jít o zapojení manažerů do odpovídání na telefonáty, když jich je prostě nárazově příliš mnoho.
Ve větších společnostech však takové pracující manažery najdeme také. Velmi často je to proto, že osoby ve vyšším managementu si myslí, že by nebylo efektivní z hlediska nákladů, kdyby na dané pozici byla osoba, která by zastávala čistě manažerskou roli. Často je to proto, že počet lidí, kteří jsou řízeni, je příliš malý – a neospravedlňoval by „celého“manažera. V jiných společnostech je zase důvodem existující přesvědčení, že nikdo není tak nadaný, aby byl čistě manažerem – každý by měl aspoň zčásti řešit i běžné pracovní úkoly, píše web business2community.com.
Nevýhody manažerů-pracovníků
Když manažeři pracují zároveň jako grafici, obchodní zástupci nebo vývojáři, často to vytváří napětí. Na jedné straně potřebujete, aby zodpovídali za výsledky týmu – což dělají tím, že svůj tým vedou. Jenže pak jsou kvůli tomu méně výkonní v té běžné práci. Na druhé straně tuto svou běžnou práci stále musejí dělat.
Jejich pozornost je rozmělněna: Velmi často nemají prostor pro to, aby rozvíjeli svůj tým.
Nejsou oporou: Podřízení pod vedením takto pracujících manažerů se cítí opomíjeni. Nemají v manažerovi dostatečnou podporu. A manažera samotného často vlastně jeho podřízení ani moc nezajímají, protože pracující manažer je zaneprázdněn svými pracovními úkoly.
Nechtějí slyšet o změnách: Tito manažeři bývají méně otevření novým nápadům. Jelikož jsou hluboce ponořeni do práce, neustále se posiluje jejich pocit, že věci fungují dobře tak, jak fungují dnes.
-jk-