Kritizovat nebo chválit?

Většina z nás asi zná ten pocit, kdy některý z našich kolegů, na něhož jsme velmi spoléhali, nesplnil to, co slíbil. První reakcí na takovou situaci může být kritika osoby, která nás zklamala. Jenže kritika nic neřeší.

Většina manažerů neví, jaký účinek má kritika na zaměstnance. Až na několik výjimek kritika totiž vůbec nevede ke změně chování druhého člověka. Je tomu tak proto, že lidé podvědomě vnímají jako příčinu svého selhání nějaké vnější vlivy a nepřipouští si, že by mohli být na vině oni sami.

Autor článku se přiklání k názoru, že je lepší zaměstnance motivovat než kritizovat. Každý zaměstnanec má totiž zafixován virtuální seznam výhod (plat, zajímavá činnost) a nevýhod (stres, monotónní práce, dlouhá pracovní doba) své pracovní pozice. Východiskem je snažit se, aby výhody převážily nevýhody. Když zaměstnavatel kritizuje, přispívá tím značnou měrou na stranu nevýhod.

Naopak je vhodné používat pozitivní posilování a pochvalu. Již psycholog B.F.Skinner zjistil, že konkrétní chvála člověka podporuje v tom, aby v daném jednání pokračoval. Když už je třeba vyjádřit kritiku, je to nutné udělat konstruktivně, tedy druhému rovnou poradit, jaké chování má změnit, popřípadě jak to má udělat.

**Datum vydání:** IV/2002