Chybu podřízeného je třeba řešit, aby se jí v budoucnu předešlo. Výčitky a křik však nejsou na místě. Povedou pouze k tomu, že se dotyčný uzavře a další chyby bude tajit. Nejde o to, vylít si na podřízeném vztek, ale snažit se o dosažení společného cíle, který máte vytýčený. Snažte se k chybám podřízených přistupovat tak, aby si vzali ponaučení a nápravu nejlépe vymysleli sami. Jak toho dosáhnout?
Podřízeného nikdy nekritizujte před týmem, vše řešte v klidu a o samotě. Jestliže to vaše nervy zvládnou, zkuste začít nepracovní komunikací. Až přejdete k samotnému problému, snažte se společně dojít k tomu, co k chybě vedlo. Pak se snažte podřízeného přivést na možné řešení a prevenci do budoucna.
Řešení byste sice podřízenému mohli sdělit sami, ale z psychologického hlediska je výše popsaný postup hodnotnější. Ten, kdo vymyslí řešení sám, považuje je také za své a lépe na jeho uskutečnění pracuje. Při tom si ani neuvědomí, že ho k postupu vhodnými otázkami navedete.
Na závěr byste měli celé řešení shrnout. Záleží na zvyku, situaci nebo podřízeném, zda se rozhodnete pro ústní či písemnou formu. Nezbývá jen, než se s dotyčným rozloučit, nebo ho třeba ubezpečit, že daná chyba se prostě může stát, jen je třeba se z ní poučit a jít dál.
-hp-