Rozhovor s Tomášem Hünerem, ředitelem divize Energy Management společnosti Siemens Česká republika
Pane řediteli, již téměř dva roky zastáváte funkci ředitele divize Energy Management společnosti Siemens ČR, předtím jste působil v ČEPS, OTE, na Ministerstvu průmyslu a obchodu… Znáte tedy pohled na energetiku jak z komerční, tak i státní sféry. Kam podle vás současná energetika směřuje?
Energetika je velmi rozsáhlý obor, jehož části se vzájemně ovlivňují. Jde o dobývání nerostných surovin, které slouží k výrobě elektrické energie a tepla v energetických zařízeních, které musí někdo vyrobit, což platí také pro přenosové a distribuční technologie, včetně systémů jejich řízení. Energetika celosvětově prošla během posledních let bouřlivým vývojem, který vyžaduje vysokou flexibilitu účastníků energetického trhu.
Česká energetika od roku 1989 byla zároveň výrazně ovlivněna společenskými změnami, včetně skokových vlastnických změn a celkovou restrukturalizací s přípravou na tržní fungování české energetiky. Stali jsme se součástí společenství EU, z čehož nám plynou výhody, ale i závazky a povinnosti.
Víc než kdy jindy jsme ovlivňováni celoevropskými i světovými trendy, které se nám ne vždy musí, s ohledem na současnou strukturu výrobních zařízení, líbit. Je však třeba respektovat skutečnost, že do EU jsme vstoupili dobrovolně a měli jsme si být plně vědomi svých práv a povinností.
A nyní k jádru dotazu. Dle mého názoru energetika směřuje zcela správně k využití nízkoemisních zdrojů, s primárním využitím jaderných a obnovitelných zdrojů. Výrobní zařízení budou nejen nízkoemisní, ale i vysoce efektivní. Jejich skladba se proti dnešním konvenčním způsobům výroby energie výrazně změní, zdokonalí se řídicí a zabezpečovací systémy s použitím neuronových vláken a umělé inteligence.
Výrobní zařízení budou vyráběna s použitím stále se zdokonalujících technik, které dnes ještě neznáme, nebo jejich komerční využití není ekonomicky výhodné. Člověk bude ve výrobě energií a technologií stále více vytěsňován. Lze předpokládat, že v horizontu několika budoucích desítek let budou objeveny nové způsoby výroby a užití energie.
Spatřujete budoucnost v obnovitelných zdrojích energie?
Obnovitelné zdroje energie (OZE) budou bezesporu hrát stále významnější roli ve výrobě energie. Stávající OZE budou doplněny dalšími moderními zdroji podobného typu.
Myslíte si, že je reálné obejít se nejen v ČR, ale i v celé Evropě bez konvenčních zdrojů?
V současné době se bez využití konvenčních zdrojů neobejdeme z důvodu množství energie, které je zákazníky požadováno. Je jisté, že se bude měnit skladba výrobních zařízení.
A ve vzdálené budoucnosti, řekněme v roce 2050?
Myslím si, že v roce 2050 budou z dnešních klasických zdrojů vyrábět pouze ty plynové a jaderné. OZE jsou pevně spjaty i s akumulací elektřiny, Siemens se v této oblasti také angažuje.
Mohl byste nám něco říci i o akumulačním systému pro uchování a řízení toků elektrické energie SIESTORAGE, který bude nainstalován v areálu rozvodny 110/22 kV Mydlovary v Jihočeském kraji?
Dodávaný SIESTORAGE bude mít kapacitu 1 MWh a bude umístěn ve dvou kontejnerech. V prvním kontejneru se bude nacházet vn rozvaděč 22 kV typu 8DJH a transformátor 1250 kVA, v druhém kontejneru budou instalovány Li-ion baterie, které jsou nedílnou součástí dodávek, Battery Management System, měniče, řídicí systém, Energy Management System, systémy pro napájení vlastní spotřeby a další pomocné systémy zajišťující bezpečný provoz zařízení po celou dobu jeho životnosti.
Kontejnerové řešení redukuje náklady na stavební část a minimalizuje montážní práce v místě realizace. Uvedení SIESTORAGE v Mydlovarech do plného provozu, po ukončení všech zkoušek, je plánováno na 30. listopad letošního roku.
Zabýváte se i akumulací elektřiny pro domácí využití?
Siemens se aktuálně zaměřuje pouze na velkokapacitní akumulaci elektrické energie, která má v ČR využití v průmyslu a u obnovitelných zdrojů, především pak u fotovoltaických elektráren.
Akumulace energie je také nedílnou součástí konceptu chytrých sítí (Smart Grids), angažuje se Siemens i zde?
Ano, společnost Siemens se angažuje i v oblasti Smart Grids. Jejich nedílnou součástí je i akumulace jako jeden z důležitých prvků chytrých sítí. Do budoucna se bude jistě využívat i energie akumulovaná v elektromobilech. Důležitým prvkem je pak řešení řízení toků výkonu jak na konkrétní napěťové hladině, zejména nn, tak mezi jednotlivými napěťovými hladinami, a to při zachování kvality a bezpečnosti dodávky.
Společnost Siemens se proto zabývá jak jednotlivými komponenty, jako např. chytrými distribučními trafostanicemi, tak i systémy pro řízení neboli energetickým managementem. K požadovaným výsledkům však vede dlouhá a trnitá cesta. Ve vývoji Smart Grids nepůjde totiž jen o užití chytrých prvků v síti, ale o patřičně vzdělaného a chytrého zákazníka, který bude umět tyto systémy efektivně a smysluplně využívat.
Osobně se domnívám, že tato poslední fáze, než chytrý zákazník bude umět využívat Smart Grids, bude nejdelší a nejtěžší a bude žádat možná až generační obměnu.
Řekl jste, že ta nejúspornější a nejšetrnější megawatthodina je ta nevyrobená. Jednou z technologií, které umožňují zvyšování úspor, jsou i chytré sítě, které ale nebudou levnou záležitostí…
Chytré sítě bezesporu nejsou v současné době levnou záležitostí, ale je nutno se na celou problematiku dívat z pohledu doby životnosti celého systému. Věřím, že jako v jiných odvětvích se z počátku jedná o pilotní projekty, které zaujmou mimo odbornou veřejnost pouze několik „nadšenců“, kteří jsou ochotni investovat prostředky.
Jakmile se pilotní projekt stane standardem, výrobci mohou dodávat na trh větší množství výrobků a služeb, pak se celý systém zlevňuje. Když se podíváme např. na videa, CD přehrávače, DVD rekordéry, mobily apod., zpočátku se opravdu jednalo o nákladnou elektroniku, která se v průběhu času stala spotřebním zbožím.
Smart Grids a jejich prvky se stanou nezbytným standardem možná rychleji, než očekáváme, a zejména hardwarová řešení jako nabíjecí stanice, akumulační prvky, regulovatelné distribuční stanice, chytré elektroměry a další budou cenově jinde, než jsou dnes. Naopak se dá předpokládat, že s vysokou penetrací distribuovaných zdrojů budou čím dál komplikovanější systémy řízení, a to i s ohledem na kybernetickou bezpečnost.
Pane řediteli, ještě otázka na závěr, co Siemens a elektromobilita? Jaké ambice má Siemens v tomto odvětví?
Společnost Siemens se pochopitelně dlouhodobě zabývá elektromobilitou. Jedná se především o nabíjecí stanice, resp. rychlonabíjecí stanice, a to i v kombinaci s akumulací. Jde nám o to, aby v budoucnu bylo možné naplnit požadavky uživatelů elektromobilů jak v rychlosti nabíjení, tak ve škále typů nabíjení, tedy domácí stanice, veřejné stanice v širokém pásmu nabíjecích napětí a proudů.
Do budoucna vidím nutnost vyvinout ve spolupráci s výrobci elektromobilů obousměrnou stanici, která bude umožňovat rovněž využití energie akumulované v elektromobilu, a to za jasně definovaných technicko-ekonomických podmínek, tedy kolik energie, za jakou cenu a jak bude uživatel elektromobilu ochoten dát k dispozici.
Prozatím hovoříme o nabíjecích stanicích, tedy směr z distribuční soustavy nebo velkokapacitního úložiště typu SIESTORAGE do elektromobilu, ale pokud v budoucnu budeme naplňovat koncept Smart Grids, musíme již nyní uvažovat právě o obousměrných stanicích, které bude možno využívat obchodně při nakupování a prodeji elektrické energie. Velmi intenzivně se zabýváme i užitím SIESTORAGE v systému elektromobility.
Rozhovor byl publikován v časopise Energetika 4/2017.