Obvykle se totiž stává, že lidé bývají povýšeni na základě pracovních zkušeností a odbornosti, přičemž se nepřihlíželo k jejich interpersonálním dovednostem, jako je např. schopnost komunikace s lidmi. Pro mnohé z nich je tak povýšení spíše trestem než odměnou. Snaží se tedy ve své vedoucí roli improvizovat a obvykle své podřízené příliš kontrolují, kritizují a mají nesplnitelné požadavky. Někteří jdou do druhého extrému a z obavy z případného konfliktu raději neposkytují svým podřízeným žádnou zpětnou vazbu.
Zaměstnanec, který musí s takovým šéfem vycházet, by měl nejprve zjistit, zda jeho chování nevyplývá právě z těchto příčin. Je-li tomu tak, měl by šéfa co nejvíce podporovat a snažit se nevyvolávat situace, ve kterých si neví rady. Je však také potřeba přiměřená asertivita a otevřenost. Někteří šéfové ani neví, že se chovají špatně, dokud jim to někdo neřekne.
Co může udělat manažer v této situaci? Strávit určitou dobu ve společnosti jiných vedoucích a pozorovat jejich způsob jednání s ostatními. Některé firmy nabízí i programy osobního vedení (koučingu), které mívají poměrně dobré výsledky.