Přesčasy, dlouhé seznamy úkolů a jedna porada za druhou. Do toho mobilní telefony a kapesní počítače, které činí již tak vytíženého člověka dostupným prakticky kdykoli. Co má pak zaměstnanec dělat, aby nepodlehl přílišnému pracovnímu náporu? Odborníci doporučují promluvit se šéfem dříve, než bude pozdě.
V první řadě je dobré vědět, že stížnosti nadřízeným nejsou na místě, pokud jste sami příčinou svých problémů s přepracováním. Zamyslete se proto nejprve, zda si je nezpůsobujete sami neustálým odkládáním úkolů či jinými špatnými pracovními návyky.
Pokud svědomitě pracujete, plníte své úkoly a stejně jste stále zavaleni prací, pak se na šéfa obraťte. Takový rozhovor by měl být součástí dlouhodobé komunikace o vašich prioritách, cílech a výkonnosti. Využívejte takové hovory k tomu, abyste informovali nadřízené o svém vytížení. Pomůže vám to ve chvíli, kdy by vám jinak šéf přidal další práci, protože nemá o vašem vytížení přehled.
Když se vám nepodaří přimět nadřízené k tomu, aby vaší práce ubrali, je velmi důležité neříkat na nové projekty okamžitě ano. Neříkejte ale ani hned ne, abyste nevypadali jako notoričtí stěžovatelé. Použijte metodu vyjednávání o tom, jak nové úkoly zasáhnou do vašich priorit a ovlivní doposud rozběhnuté projekty. Dobré je také přijít s vlastní alternativou, jak by šéf měl nový projekt rozdělit.
Mimo jednání se šéfem si můžete od části práce pomoci i sami. Držte se například zásady delegovat vše, co je možné. Stanovte si jasné hranice pracovní doby a informujte ostatní, kdy budete na telefonu či e-mailu. V ostatním čase pracovní věci neřešte.
-kk-