Každý z nás má někdy tendenci odkládat plnění nepříjemných úkolů, ať už se jedná o učení, pracovní projekt nebo třeba návštěvu lékaře. Raději se věnujeme méně náročným a příjemnějším činnostem a nepříjemný úkol děláme až na poslední chvíli. Pokud však tato tendence přesáhne určitou mez, může být velmi nebezpečná. Může to znamenat, že trpíme prokrastinací neboli chorobným odkládáním povinností na pozdější dobu. Ta může vést nejen ke ztrátě produktivity, ale až k psychické krizi a rozvoji duševní poruchy provázené paralýzou v rozhodování.
Server Fastcompany.com cituje profesora psychologie z DePaulovy univerzity v Chicagu Josepha Ferrariho, který říká, že chronickou prokrastinací je postižena přibližně čtvrtina dospělých. „Ovlivňuje to jejich soukromí, výsledky ve škole, vztahy a práci – všechno, co dělají... Je to více lidí než v případě deprese, užívání drog, fóbií a dalších psychologických abnormalit. Lidé to považují za směšné, ale může to být závažný problém.“ Laxní přístup k prokrastinaci podle něho ještě umocňují následující obecně zažité mýty.
1. Prokrastinace je problém řízení času
Čas se nedá řídit, můžeme řídit pouze sami sebe. Lidé často odkládají řešení problémů proto, že si neváží času ostatních. Chybí jim motivace. Místo toho, abychom odměňovali včasné plnění úkolů, trestáme pozdní plnění.
2. Prokrastinace je problém sebedůvěry
Spíše než kvůli nízké sebedůvěře lidé často odkládají plnění svých úkolů z důvodů, které souvisejí se společenskou důvěrou. Říkají si, že nikdy nedokončit úkol je lepší, než udělat nějakou chybu a vypadat neschopně.
3. Prokrastinace znamená odkládání rozhodnutí
Odkládat rozhodnutí může být správné, pokud například nemáte dostatek informací. Člověk, který trpí prokrastinací, svá rozhodnutí nejen odkládá, ale nikdy neučiní.
4. V dnešní době jsme vytíženější než kdy dříve
Týden měl 168 hodin stejně pro naše předky jako pro nás. Nemáme toho na práci ani více ani méně.
5. Prokrastinace je dědičná
Nejedná se o genetickou danost. Jde o vedlejší produkt naší výchovy a prostředí, v němž žijeme.
6. Moderní technologie prohloubily prokrastinaci
Nejde o problém technologií, ale o to, že si vždy nejdeme způsob, jak technologie zneužít. Jde jen o výmluvu pro prokrastinaci.
7. Prokrastinace oslabuje s věkem
Některé studie dokazují, že mezi studenty je 70 % prokrastinátorů, zatímco mezi dospělými jen 20 %. Data je však třeba správně interpretovat. „Studenti jsou sice pozadu s učením, pokud je však potřebuje jejich šéf nebo mají přijít na společenskou akci, přijdou včas,“ uzavírá Joseph Ferrari.
Tipy, jak lépe řídit svůj čas, najdete v naší rubrice Time management.
-kk-