Tradice výroby piva za použití bylin, koření, kůry stromů či lesních plodů je starší než využití chmelu. Nestarší a nejsilnější tradici v přidávání ovoce do piva si uchovali Belgičané. Postupují tak, že přes zimu nechají kvasit směs pšenice, sladového ječmene a chmelu a vzniklé pivo nechají tři až šest měsíců dozrát sudech společně s celým ovocem. Pivo pak získá ovocnou chuť i vůni.
Ovocné pivo se dále vyrábí v Německu, v Polku, ve Finsku nebo ve Skotsku. Opravdový boom zažívá posledních deset let také v USA. Mezi nejčastěji využívané ovoce patří maliny, jablka, citrusy a lesní plody. V poslední době jsou do módy i broskve, černý rybíz, muškát, švestky nebo banány.
V Česku vyrábějí ovocné pivo malé nezávislé pivovary nebo restaurační pivovary. V Pivovarském domě v Praze si například můžeme koupit banánové, višňové, vanilkové či kávové pivo vlastní produkce. Oblíbená jsou tato piva především u žen a mladší generace, zájem o ně rok od roku stoupá.
Ovocné pivo láká příjemnou vůní a chutí, ale i svou lehkostí ve srovnání s těžšími chmelovými pivy. Obsahuje také větší množství alkoholu, takže jeho konzumenti neutratí tolik peněz, jako kdyby pili klasickou desítku.
-kk-