On: „Já vím, velmi mě to mrzí.“
Vy (podrážděně): „Když se vám toto stane, pak vypadáme všichni pak hloupě. Na co jste myslel?“
Na první pohled je vše v pořádku. Ihned po události následuje zpětná vazba upozorňující na nedostatek, nastínili jste dopad a angažovali do rozhovoru vyjádření zaměstnance. Tak proč se následující týden situace opakuje se stejným scénářem?
Navzdory tomu, že splňujete všechny body správného udělování zpětné vazby, které vás učili na školeních, záleží efekt vašeho hodnocení zejména na záměru, s jakým sdělení podáváte. Zde je několik typů zpětných vazeb:
1. Zpětná vazba: „Kryji si záda.“ Lídři až příliš často poskytují zpětnou vazbu, kterou si spíše vytvářejí alibi, než aby sloužila k prevenci. Uvědomte si, zda je rozhovor se zaměstnancem důležitý jen pro odškrtnutí kolonky „Promluvil si s ním.“ nebo slouží ke skutečné pomoci zaměstnanci a rychlé nápravě situace.
2. Zpětná vazba: „Já tě dostanu.“ I vy, manažeři, jste lidé. Cítíte různé druhy emocí, které doprovázejí každodenní situace. Zažíváte stres, zklamání či zodpovědnost a všechny tyto pocity v emocionálním kontextu přenášíte na svého zaměstnance, který je samozřejmě vycítí. Záměrem ale není zaměstnance děsit ale pomoci, ne?
3. Zpětná vazba: „Držíme při sobě.“ Zpětná vazba v samé podstatě vychází z principu služby, podpory a partnerství. Zakládá si na přesvědčení, že lidé chtějí udělat maximum pro sebe i svou organizaci a předpokládá, že lidé jsou schopni se učit, nadále růst a odvádět výkon.
Jak vidíte, myšlenka zpětné vazby je sama o sobě správná, avšak záměry s jakým ji komunikujete, se různí. Snažte se, aby význam vašeho komunikačního záměru vyzněl zaměstnanci asi takto:
„Jsi pro nás cenný.“
„Starám se o tvůj úspěch.“
„Dávám na tebe pozor.“
Bez pocitu opory není náprava jednoduchá a chybující zaměstnanec by se nemohl nadále rozvíjet ve správném směru. Volte slova s rozmyslem a s ohledem na svůj komunikační záměr.
-bn-
Zdroj: SmartBlogs.com - síť odborných blogů