Poslední dobou, jak stoupá obliba vína u širší populace, stává se víno dobrým prodejním artiklem. Obchodníci vymýšlejí, jak víno prodat a utržit co nejvyšší zisky. Dělají víno na vnější pohled zajímavé, k čemuž se používají různé láhve, etikety a také nápisy. Jak se stalo víno módním trendem, tak je módní i archivace vína. Pro zákazníka je pak údaj na láhvi „archivní víno“ zavádějící. To slovo je velmi obecné. Některé zákony ve světě na to myslí, třeba pojem reserva nebo gran reserva, přesně definuje, co to znamená. Jak tedy poznáte, které víno archivovat? Obecně platí, že když má víno zrát, tak musí z čeho. Víno musí mít velké tělo, třísloviny, kyseliny, alkohol.
Pokud je víno od počátku řídké a třeba i kyselé, takové jistě zůstane i nadále. Stárnutím se nevytvoří tak plné tělo, které máme u červených vín tak rádi. Také nearchivujte vína chemicky stabilizovaná, konzervovaná a ty vlastně ani raději nekupujte. Některé technologie zpracování také nejsou vhodná pro následné dlouhé ležení. Vína z obchodních domů také raději ne. Tam by měla být vína, která jsou již vhodná ke konzumaci. Některá česká a moravská vína jsou dobrá mladá a některá odleželá, ale nejsou většinou vhodná na nějaké dlouhodobé archivování. Takových deset let je asi maximum, ale to již musí být víno z velkým V. Pouze ta nejlepší vína z Bordeaux mají doporučení k dvacetileté archivaci.
-ba-