Na několik témat, nad kterými bychom se v souvislosti s diverzitou měli zamyslet, upozornil nedávný článek na webu management-issues.com.
Schopnost přepínat mezi kulturami: Zásadní výhoda
Není pravda, že příslušníci skupin, které jsou ve společnosti zastoupené jen menšinově, automaticky mají vyšší kulturní inteligenci. vynikají však v tom, že po většinu života přepínají kulturní režim, ve kterém fungují.
Naučili se, jak a kdy změnit způsob, jakým mluví a jednají. Činí tak v závislosti na tom, zda jsou v interakci s někým z jiné kultury, nebo jsou čistě „mezi svými“.
Tato schopnost je pro příslušníky menšin obrovskou výhodou. A pokud je někdo členem ve společnosti menšinově zastoupené skupiny, právě tuto schopnost si obvykle osvojí.
Popis zaměstnanců, kteří se řídí nejlépe a nejhůře
To, jak vážně vnímají manažeři diverzitu, lze často poznat podle odpovědi na dotaz na nejobtížnější vlastnosti členů jejich týmu. Hodně prozradí i otázka, jaké jsou naopak charakteristiky lidí, které se řídí nejsnadněji.
V analýze odpovědi se musíme soustředit na to, zda popisuje především lidé podobné tomu, kdo odpovídá. Tak získáme základní orientaci ohledně toho, zda je zájem o přizpůsobení se odlišným kulturám u daného manažera (a jeho firmy) skutečný, nebo ne.
Sociální sítě nám často poskytnou další stopy – jsou nadřízení v dané firmě uzavřeni ve svých sociálních bublinách, nebo sledují aktivitu velmi různorodých lidí a osobností?
Porozumění společným a rozdílným rysům kultur
To platí zejména v případě, že firma působí na některých exotických trzích, které jsou pro ni však klíčové. Kulturní hodnoty uchazeče o zaměstnání mohou totiž být velmi podobné hodnotám tamějších zákazníků.
Například Afroameričané a lidé z Latinské Ameriky se mnohem více starají o svou širší rodinu a také o komunity – rozhodně daleko více ve srovnání s bělochy.
Tato kulturní hodnota se nazývá kolektivismus a sdílí ji celých 70 % světa. V určité situaci pak rozhodně má smysl mít v týmu někoho, kdo této hodnotě a jejím implikacím rozumí.
-jk-