Metaanalytické studie ukazují, že spánková deprivace je silným inhibitorem výkonu na pracovišti. Zhoršuje náladu i koncentraci a v tomto důsledku pak dochází k častějšímu výskytu pracovních úrazů, absencí a dalším typům kontraproduktivního pracovního chování.
Existují systematické a individuální rozdíly v kvalitě spánku u lidí. Stejně jako jakékoli jiné psychologické rysy nebo dispozice chování mohou být i tyto rozdíly částečně způsobeny genetickými faktory.
To naznačuje, že kromě obecných parametrů může být dostatek či nedostatek spánku a jeho kvalita závislé na individuálních podmínkách jednotlivců (včetně věku a celkového zdravotního stavu, ale také jejich jedinečné osobnosti a biologické konfigurace).
Často slýcháme, že určití výjimeční lidé úspěšní ve svém oboru mají tendenci spát velmi málo a díky tomu se jim daří. Taková přirovnání však věda málokdy podporuje a rozhodně je nelze paušalizovat.
Co víme o skutečném spojení mezi spánkem a prací?
Problémy se spánkem předcházejí problémům v zaměstnání. Mnoho psychologických výzkumů naznačuje, že problémům s pracovním výkonem často předchází poruchy spánku už v průběhu školních a univerzitních let, které se poté táhnou i během pracovního období. Související výzkumy prokazující silné příčinné souvislosti mezi problémy se spánkem a klinickými problémy i v dětství – naznačují, že školní a akademická výkonnost je výrazně nižší u studentů trpících problémy se spánkem a mezi studenty jsou velmi rozšířené.
Vzhledem k tomu, že dosažení vzdělání, včetně toho, jak dobře si studenti vedou ve svých školních a akademických zkouškách, je hlavní bránou k následnému zaměstnání, projevují se zjevné dlouhodobé důsledky, které se promítají postupně do vysokých nároků na kariéru.
Zajímavé je, že metaanalytické recenze naznačují, že pouhé oddálení času zahájení výuky může vést k výraznému zlepšení spánkových schémat studentů, pravděpodobně proto, že mladí lidé mají přirozenou tendenci chodit spát později. U zaměstnanců pak kvalitní spánek skutečně zvyšuje jejich zapojení i produktivitu.
Společnosti investují statisíce do zvyšování úrovně angažovanosti, spokojenosti a produktivity svých lidí. Většina těchto peněz jde na zdokonalení kancelářských prostorů, jídelníčku a ergonomii pracovního místa – to je v pořádku. Mezi firmami nicméně není příliš rozšířené povědomí o důležitosti kvality spánku, která je hnací silou zapojení zaměstnanců.
Důležité je, že na rozdíl od řady faktorů angažovanosti, je spánek pod kontrolou každého zaměstnance. Samozřejmě i jeho vedení hraje velkou roli. Nekompetentní manažeři mají totiž tendenci stresovat a odcizovat své zaměstnance a ničí jejich kvalitu spánku. Naopak dobré vedení zmírňuje některé škodlivé účinky, které mají špatné návyky na pracovní výkon. Aby k tomu mohlo dojít, musí být lídři nejen kompetentní, ale také musí zajistit, aby sami nebyli zbaveni kvalitního spánku a vyhnuli se nekonzistentním spánkovým vzorům. Není překvapivé, že se objevují multiplikační účinky jak kvality spánku, tak kvality lídrů – a nedostatek obou může být pro celou organizaci zvláště destruktivní.
Takže ano, více (a lepší) spánek je obecně mnohem lepší pro vaši kariéru a čím dříve začnete zlepšovat své spánkové návyky, tím více můžete očekávat.
-bb-