Hudba jako prostředek manažerského rozvoje

Hudba je přirozenou součástí lidského života již od pradávných dob. V současnosti se jí v nejrůznějších podobách začíná využívat i v manažerských tréninkových programech a workshopech. Úspěch takového hudebního manažerského programu spočívá ve vhodném výběru hudby. Ten záleží na konkrétním účelu a lze k němu přistupovat například na základě tzv. Uzavřeného (kyslíkového) modelu. Kyslíkový model skutečně nabízí pomoc při výběru vhodné hudby pro trénink, jelikož hudbu rozděluje ze dvou hledisek:
- podle toho, zda je energická nebo relaxační
- podle toho, zda je určena pro rozvíjení příležitostí či překonávání překážek

Kyslíkový model tak rozděluje hudbu do čtyř sektorů:
1. sektor – energická hudba pro rozvíjení příležitostí (rychlá rytmická hudba, jednoduchá melodie a jedním základním motivem)
2. sektor – energická hudba pro překonávání překážek (pomalejší rytmická hudba, dramatický a citový nádech)
3. sektor – relaxační hudba pro rozvíjení příležitostí (pomalá hudba, alfa rytmy, nepříliš rytmické opakující se motivy, například sbory)
4. sektor – relaxační hudba pro překonávání překážek (pomalá hudba, harmonická s velým zastoupením nízkých tónů, například violoncella)

Výsledky ankety, která proběhla mezi manažery, ukazují, že k nejefektivnější hudbě 1.sektoru patří například Vivaldiho Čtyři roční období, v 2.sektoru pak všeobecně známá píseň Yesterday od skupiny The Beatles, ve 3.sektoru album The Best of Enya a 4.sektoru například Smetanovy skladby pro smyčcový kvartet. Hudba je silným prostředkem manažerského rozvoje. Pomáhá vytvořit soustředěnou kreativní náladu a pozitivní myšlení, motivuje. Je třeba pouze vhodně zvolit skladby pro podkreslení konkrétní podnikové situace, případně ji měnit.