Diplomat, nebo hrubián?

„Jenom jsem chtěl být upřímný,“ přistihli jste se někdy při tom, jak vyslovujete právě tato slova, jež vyjadřují základní komunikační problém, kdy mluvčí a příjemce mají naprosto odlišné vnímání toho, co právě řečené znamená? Pokud nesdělíte jasně svůj záměr nebo postrádáte patřičné interpersonální schopnosti, bude mít druhá strana dojem, že jste hrubí či netaktní. Ve světě obchodu by měla být vysoká míra profesionality standardem – být svůj zde vyžaduje udržet rovnováhu mezi otevřeností, diplomatickým přístupem a citem, jenž je dán právě uměním komunikace, které je znakem vyššího stupně profesionality.

Článek přináší několik rad, jak požadované vyrovnanosti dosáhnout: Než zaujmete stanovisko, získejte více informací – tím si ponecháte otevřenou cestu k dosažení potřebného porozumění. Nedělejte závěry, dokud nevyslechnete kolegu do konce. Zhodnoťte, zda nemáte vůči druhé straně předsudky. (Pokud se domníváte, že nikdy žádné nemáte, právě jste se jednoho dopustili) Díky osobnímu zaměření každého z nás máme tendenci přikládat slovům jiný význam, než skutečně mají. Snažte se každého z vašich spolupracovníků udržet ve směru vymezeném cílem a záměry projektu, sdílejte své perspektivy. Napomáháte tak porozumění bez zbytečné ukvapenosti.

Naučte se poznat rozdíl mezi dotazováním a obhajobou – konverzace často nevede nikam, snaží-li se účastníci příliš vehementně přesvědčit ostatní, že právě jejich stanovisko je jediné správné. Věnujte tolik času poznání odlišného postoje, kolik vyžadujete pro vysvětlení toho vašeho. Než se vyjádříte, dejte na vědomí, že se snažíte udržet hodnověrnost a autenticitu a pouze dáváte najevo svůj názor – nepoužívejte však toto pravidlo jako omluvu pro to, abyste byli hrubí.