V současném světě rozeznáváme více skupin vrcholových manažerů. Jedni se účastní podnikových skandálů, tunelují peníze a jednají nečestně, čímž přivedou svou firmu ke krachu. Druzí se o krach své firmy postarají také, ovšem z trochu jiných pohnutek. Neumí totiž být správnými manažery. Jsou příliš soustředění na sebe, odmítají naslouchat svým podřízeným a nikdy nehledají u druhých radu. Zapomínají, že úspěšný vedoucí nikdy nejedná sám za sebe, ale že se obklopuje loajálními a motivovanými následovníky.
Jakých zásad by se tedy měli manažeři držet, aby se do historie firmy nezapsali jako nesnesitelní a arogantní? Článek popisuje konkrétní příklady, kdy manažeři velkých firem a vůdci politických sdružení díky své aroganci selhali. Z těchto příkladů plyne několik poučení:
* Nikdy neignorujte historii, kulturu a mocenskou strukturu firmy. Nezáleží na tom, jak inteligentní a promyšlená je vaše strategie – pokud si nezíská podporu vyššího managementu, selže. To se týká zejména akvizic a fúzí.
* Manažeři a vedoucí, kteří jsou tak orientováni sami na sebe, že ignorují veškerá pravidla spolupráce, respektu k ostatním a zodpovědnosti, si zadělávají na vyhazov. Lidé většinou zapomínají na správnou komunikaci a diplomacii.
* Podniková strategie nemusí vždy odpovídat realitě. Většinou bývají příliš ambiciózní. Vedoucí, kteří odmítají naslouchat lidem, kteří jim mají co říci, mohou svou firmu přivést až ke krachu.
Article source Career Journal - portál amerického listu Wall Street Journal zaměřený na zaměstnání a kariéru