Ne každý se narodí jako vůdce. Většina vůdců se dostane do své role postupně a musí na tom tvrdě pracovat. Někteří však na této cestě neuspějí. Článek proto upozorňuje na devět základních chyb, kterým je třeba se vyhnout, chcete-li se stát nejlepším vůdcem, jakým můžete být.
- Neschopnost organizovat detaily. Každý vůdce by měl umět organizovat. Organizační schopnosti vám umožní rozvrhovat jednotlivé kroky a předvídat možné problémy. Vůdce by nikdy neměl být zaneprázdněn tak, aby nebyl schopen pomáhat druhým.
- Nezájem poskytovat prosté služby. Někteří vůdcové se domnívají, že jsou lepší než ti, kteří je následují. Skutečný vůdce však vede příkladem. Nebojí se vykasat rukávy a ušpinit se. Jsou k dispozici jak manuálně, tak k brainstormingu.
- Očekávání peněz za znalosti. Vůdcové, kteří očekávají, že budou placeni za to, co vědí, nikoli to, co dělají, jsou předurčeni k pádu.
- Strach z konkurence ze strany následovníků. Když se budete neustále obávat, že vás někdo z následovníků připraví o pozici nebo plat, nikdy nedosáhnete svých cílů.
- Nedostatečná představivost. Představivost je pro vůdce zásadní. Bez ní nejsou schopni efektivně řešit krizové situace, které nastanou. Bude jim chybět i kreativní plánování k efektivnímu řízení následovníků.
- Sobeckost. Jednou z nejrychlejších cest, jak vytvářet nedůvěru, je přijímat veškerou chválu. Vůdce by měl být vždy schopen ocenit své následovníky.
- Neloajálnost. Neloajální vůdce vytváří nedůvěru ve svém týmu. Jen zřídka dosáhne dlouhodobého úspěchu nebo bohatství.
- Zdůrazňování vůdcovské autority. Dobrý vůdce vede povzbuzováním, nikoli strachem. Své autority byste neměli využívat k tomu, abyste zapůsobili na ostatní.
- Zdůrazňování titulu. Skutečný vůdce nepotřebuje titul, aby se cítil zplnomocněný a respektovaný ostatními. Měl by být stále přístupný všem. Lidé, kteří zdůrazňují svůj titul, nemají nic jiného, co by mohli ukázat.
-kk-