Tento text vychází ze článku uveřejněného na Harvard Business Review.
Malá flexibilita týmu
Mikro-management udržuje pracovníky v neustálém střehu. Jelikož manažer hlídá každý jejich krok, bojí se udělat chybu a radši se drží osvědčených rutin. To ovšem znamená, že členové týmu nezkoušejí nové postupy ani nemají motivaci se nikam posouvat. Díky tomu trpí flexibilita a adaptabilita celého týmu.
Vysoká fluktuace pracovníků
I když existují lidé, kteří nemají ambice se příliš rozhodovat sami za sebe a kteří jsou tedy rádi, když jim někdo řekne, co mají dělat, většina lidí potřebuje ke spokojenosti určitý prostor pro vlastní iniciativu. Mikro-management tedy často vede k frustraci pracovníků a k jejich vyšší fluktuaci.
Nevyužité silné stránky pracovníků
Mikro-management v praxi znamená, že vše řídí vedoucí týmu, který má jasnou představu, co a jak se má dělat. Skutečně efektivní manažer by si ale měl uvědomit, že v některých konkrétních ohledech jsou jednotliví členové týmu lepší než samotný manažer a že se vyplatí podporovat pracovníky v jejich specifických dovednostech a silných stránkách. Z toho totiž těží celý tým. Mikro-management vede k unifikaci a k tomu, že talentovaní pracovníci nemají možnost, jak své silné stránky uplatnit.
Absence vize
Aby tým táhl za jeden provaz a aby byli pracovníci skutečně motivováni podávat co možná nejlepší výkon, musí mít vidinu určité pozitivní vize. Tu jim má předat právě manažer. Pokud je ale manažer přehnaně řeší v rámci týmu každý detail, zpravidla nemá čas na strategické plánování a představování vizí. Tým je tak odsouzen donekonečna poslouchat na slovo svého nadřízeného a nemá vidinu toho, že by někdy mohlo být lépe.
-mm-