Spočítat, kolikrát už Microsoft oznámil uvedení svého zbrusu nového produktu na trh a následně jej odložil o několik měsíců či let, by patrně dokázal jen velmi otrlý historik.
Microsoft svým softwarem ovládá více než 90% uživatelských počítačů, což je, zejména v sektoru operačních systémů, nejenom velká výhoda, ale také značná zodpovědnost. Uvedení každého nového produktu je proto přísně sledováno a výrobce si jen stěží může dovolit přijít s dalším oficiálně plnohodnotným, ve skutečnosti však nevyzrálým a nehotovým kusem softwaru.
Vlivem toho dochází k dalším odkladům, které v současnosti postihují očekávaného nástupce Windows XP - tentokrát s označením Vista. Zpožďování je nepříjemnou záležitostí jak pro uživatele a výrobce počítačů, tak především pro samotný Microsoft. Přesto se Vista opět odkládají - tentokrát až konec letošního roku. Podívejme se na zpoždění nových Vista z hlediska jejich síťové bezpečnosti, boje s nedodělky a problémy. Právě v této oblasti by totiž uživatelé mohli odkladem více získat než ztratit.
Operační systémy od Microsoftu původně s otázkou zabezpečení svého provozu nijak výrazně nepočítaly. Jestliže bylo třeba zajistit jejich odolnost, šlo o úkol přesunutý na bedra třetích stran - výrobců firewallů, antivirových systémů a podobných aplikací. Změna nastala až po uzavření generace Windows 9x - Windows 2000 se staly prvním systémem, který měl bezpečnost jako jednu ze svých priorit. Byly zde zahrnuty bezpečnostní funkce systému NTFS, vynucené přihlašování, rozdělení práv nebo odolnost vůči vzdálenému útoku. Následující Windows XP k tomu přidaly firewall (i když pochybných kvalit), množství oprav a ve svém aktualizačním balíčku a také speciální "centrum zabezpečení", kde si systém sám hlídá přítomnost antivirového programu. Microsoft také připravuje centrální zabezpečení systémů jako službu s přidanou hodnotou. Jistota uživatele je zjevně v jeho obchodním zájmu.
Když byly uvedeny Windows XP na trh, stala se bezpečnost prvním vážným problémem. Následovala vlna záplat dodávaných především pomocí systému Windows Update. Bez těchto záplat se počítače stávaly snadnými terči hrozeb. Nejhorší byly případy virů, které se dokázaly šířit bez zásahu uživatele, především se jednalo o MSBlast/LoveSan a Sasser. V těchto případech se stalo záplatování poprvé skutečnou nevyhnutelností. I dnes, pět let od uvedení Windows XP, dochází k objevování dalších bezpečnostních děr a k nutnosti Microsoftu na ně reagovat.
V případě Windows Vista jednoznačně nejdůležitější opět otázka bezpečnosti. Nejde ani tak o centrum zabezpečení či firewall, ale zejména o aktivní a pasivní odolnost vůči útokům. Jestliže se Microsoftu povede zúročit čas, který získal opětovným odložením nového systému, a poučit se z vlastních chyb, potom by mohl uvést do života software mnohem sofistikovanější a bezpečnější, než tomu bylo v případě Windows XP. Pokud ale nastane opačná situace, pak bude mít Microsoft vážný problém.
Bezpečnostní chyba ve Windows Vista, která by se objevila krátce po jejich uvedení, by totiž s největší pravděpodobností snížila již tak spekulativní ochotu firemních zákazníků upgradovat svůj operační systém. Windows XP existují pět let a po aplikaci všech záplat je to vyspělý systém, na který se lze spolehnout. Velcí zákazníci by se proto mohli rozhodnout s upgradem Windows "počkat", nebo je zatím vůbec nevyužívat. V takovém případě by se pět let vývoje zúročilo poněkud odlišným způsobem, než by si Microsoft představoval.
Microsoft chce Windows Vista uvést v co nejbezpečnější podobě. Týká se to nejen práce uživatele se systémem, ale především jeho interakce se síťovým okolím a s internetem. Doufejme, že to Microsoftu se zabezpečením Visty skutečně vyjde, a že nepříjemné odklady vydání nové verze nejrozšířenějšího operačního systému na světě skutečně budou znamenat více dobrého než zlého.
-ds-