V některých virtuálních společnostech se klade důraz zejména na rozhodovací schopnosti pracovníků. Heslem je „rozhodovat se za všech okolností co nejlépe“. Oddělení lidských zdrojů má za úkol zaměstnancům toto rozhodování usnadnit. Tato praxe funguje například ve společnosti **Nordstrom**. Důležitá je schopnost zaměstnanců řídit sebe sama. Firma **Verifone** zase sází na sdílení filozofie společnosti a strategických cílů se všemi zaměstnanci – i těmi, kteří pracují na vzdálených pracovištích. Aby zaměstnanci netrpěli nedostatkem osobního kontaktu, snaží se vedení firmy o neustálou komunikaci – čas od času se například pořádají porady. Pracovníci mají také možnost kontaktu s klienty a zákazníky.
Virtuální společnosti se také snaží motivovat zaměstnance, aby využívali informační technologie, a to zejména ke komunikaci a sdílení informací. Je nutné také mírnit jejich strach z toho, že nebudou práci s těmito novými prostředky zvládat. S tím souvisí i potřebné školení – například pravidla etikety v elektronické poště. Některé firmy vytvářejí určitý sklad znalostí, k němuž mají všichni zaměstnanci přístup a do něhož mohou přispívat. Podporují tak sdílení informací a znalostí.
Mnoho firem využívá informační technologie nikoli k neustálému sledování každého kroku pracovníků (čehož se většina lidí obává), nýbrž ke skupinovým interakcím a sdílení zkušeností a myšlenek - například prostřednictvím videokonferencí.