Odborníci na právní otázky však v souvislosti s touto kampaní nevědí, jakého trestného činu se pachatel přesně dopustil. Nepřikročil totiž k mystifikaci proto, aby se sám obohatil. Dopustil se „pouze“ toho, že rozesílal nevyžádané e-mailové zprávy z fiktivní adresy, kterou díky svým technickým dovednostem zdařile vydával za e-mailovou adresu ISC2. Navíc existuje podezření, že ke všemu došlo na území Austrálie, kde se trestný čin pomluvy, který je danému činu nejbližší, obecně jen velmi těžko prokazuje. Právníci tak bojují za globálně konkrétnější protispamovou legislativu.
Otázkou neustále zůstává, co mohou proti mystifikační spamové hrozbě dělat jednotlivé podniky. V první řadě by měly řádně zabezpečit své e-mailové schránky. Dalším krokem je pak využití moderních informačních technologií pro odhalování útoků spammerů, které jsou dnes stále dostupnější. Smutnou pravdou však zůstává, že rozlišení mnoha mystifikačních zpráv od zpráv skutečně relevantních není možné ani s nejmodernější technikou, kterou spammeři či hackeři tak rádi a tak rychle přelsťují. Article source CIO.com - Internetové stránky časopisu CIO pro vedoucí pracovníky v oboru informačních technologií Read more articles from CIO.com