Nejvíce však stále získávají akcionáři, investoři a top manažeři těchto firem. Pokud jde o rozdělování příjmů, tito lidé už tak jako tak jsou mezi těmi nejbohatšími. To je také důvod, proč globální firmy navzájem soutěží o nejlepší talenty. Výsledkem je, že odměny lidí s nepatrně lepšími schopnostmi jsou ve všech špičkových firmách značné.
Existují ještě dva další mechanismy, které propojují koncentraci trhu s odměňováním vedoucích pracovníků:
- Odškodnění za vyšší riziko: existuje šance, že některý nový hráč využije technologie k disrupci a převezme tak celý trh. Vedoucí pracovníci jsou proto vysokými odměnami odškodněni za přebrání tohoto rizika. Musejí se snažit ochránit tržní pozici firmy.
- Nedostatečná corporate governance může posilovat manažery, kteří začnou ve svých pozicích dobývat rentu. Manažeři pracující v několika málo globálních kolosech tak mají obrovskou moc.
Podle článku na webu MBA školy INSEAD jsou inovace samozřejmě stále prospěšné pro celou ekonomiku. Daňové a inkluzivní politiky pomáhají sdílet výhody a zisky, které rozvoj technologie přináší, napříč celou společností. Zdá se, že společná prosperita je nutná k tomu, aby podniky nebo dokonce celé národy zůstaly konkurenceschopné. Egalitářské společnosti umožňují více lidem získávat nezbytné dovednosti a znalosti. V pracovištích, které si zakládají na inkluzi, se zase dosahuje vyšší produktivity práce.
Vzhledem k tomu, že firmy jsou hlavním hnacím motorem prosperity, corporate governance poskytuje vedoucím pracovníkům a akcionářům značnou moc. Alternativní způsoby zaměstnávání sice nabízejí flexibilitu, ale zároveň leckde podkopaly roli firem jako institucí, které ve společnosti zajišťovaly více rovnoměrné rozdělení příjmů. Dříve totiž poskytovaly i málo kvalifikovaným zaměstnancům s nižšími mzdami relativně vysoké odměny.
-jk-