Hračka, nebo nástroj pro zvýšení produktivity?

V počítačové historii se kromě e-mailu nestala žádná jiná technologie populární rychleji než rozesílání zpráv v reálném čase, tzv. Instant Messaging (IM). Tato technologie již přestala být doménou domácích počítačů. V současné době představuje i revoluci ve firemní komunikaci. Některé odhady uvádějí, že ji v roce 2003 bude využívat 70 procent veškerých společností a v roce 2005 bude jejím prostřednictvím probíhat celá polovina komunikace mezi podniky a jejich zákazníky.

Instant Messaging je součástí lidských životů od roku 1996, kdy byla spuštěna první verze aplikace ICQ. Od té doby vznikla celá řada aplikací a jejich verzí. Moderní aplikace tak svým uživatelům umožňují nejen posílání krátkých textových zpráv, ale i skupinový chat nebo výměnu souborů. Podniky si proto houfně přestávají klást otázku, zda mají Instant Messaging využívat a přecházejí k otázce, jak jeho využívání řídit.

Podniky si vždy nejprve kladou otázku, jaký je rozdíl v komunikaci s pomocí IM a telefonu. Vyměňování zpráv v reálném čase může být rychlejší než telefonát, postrádá ale podobně jako e-mail specifiku mluvené řeči. V určitých aspektech ale IM nad telefonem vítězí na celé čáře. První z nich je možnost skupinové komunikace, pořádání konferencí. Další výhodou je to, že IM je systém založený na přítomnosti uživatelů. Jakmile se uživatel do systému přihlásí, ostatní okamžitě vidí, že je přítomen. Pomocí záložek v aplikaci může dokonce informovat ostatní, že jej mohou kontaktovat, že si nepřeje být rušen nebo že na chvíli odchází od počítače. To telefonická komunikace neumožňuje. Komunikace prostřednictvím IM bývá navíc většinou více vztažena k tématu, než telefonní hovor. Vychází totiž ze systému konkrétní otázka – konkrétní odpověď.

**Datum vydání:** V/2003