V roce 2014 tak tuto společnost koupil Facebook – získala totiž opravdu hodně uživatelů. Hra Angry Birds (vyvinutá lidmi z Finska) dosáhla dvou miliard stáhnutí velmi brzy po zveřejnění.
Tyto společnosti vyrostly v celosvětovém měřítku rychle, a to aniž by nejdřív získaly nějaký obří počet uživatelů na svých domácích trzích. Platí tedy pro každý digitální produkt, že snadno překoná tradiční překážky a poroste rychle v mezinárodním měřítku?
Ne. Existuje mnoho společností jako TomTom (navigace), BlaBlaCar (sdílené jízdy) nebo Mastercard (platební infrastruktua). Pro ně internacionalizace jejich digitálního podnikání rozhodně nebyla jednoduchá.
Kulturní rozdíly
V případě společnosti TomTom se ukázalo, že adresy jsou v různých částech světa zapisovány různě. Tak třeba v Indii většina ulic nemá název a navigace se odvíjí od místních orientačních bodů – umístění lokality je popsáno jako směr od takového orientačního bodu. To znamená, že rozhraní služby muselo být změněno tak, aby uživatelům v Indii vyhovovalo.
BlaBlaCar propojuje cestující s řidiči, kteří mají v autě místo. Ti si pak rozdělí náklady na jízdu. Zatímco v Rusku byla taková spolujízda poměrně běžnou záležitostí, ve Velké Británii se lidé zdráhali takto jezdit. Společnost postupně začala najímat lidi, kteří už pracovali na podobné platformě pro místní trh. Kdykoli se společnost BlaBlaCar rozhodl vstoupit na nový trh, udělala to takto. Získala tak potřebnou znalost místních kulturních specifik. To je také důvod, proč její lokální týmy mají značnou autonomii také pokud jde o lokální marketingovou a komunikační strategii. Ve Velké Británii zase navázala spolupráci s pojišťovnou AXA, aby přemohla strach britských cestujících. Ti se obávali, že jejich pojištění se právě na spolujízdy nevztahuje.
-jk-